Před rokem prošla do finálového závodu na velké akci vůbec poprvé.
A stejně jako tehdy, i tentokrát se jí před prvním kvalifikačním pokusem třásla kolena. Možná i proto hodila oštěp do vzdálenosti pouhých 55,51 metru.
„Nebyla jsem sama sebou,“ popisovala.
Takový výkon by na finálovou dvanáctku zdaleka nestačil.
Věděla, že se musí zlepšit, že musí poslat oštěp dál.
ZpravodajstvíONLINE: Tři oštěpařky ve finále MS. V rozběhu uspěla čtvrtkařka Vondrová |
Když šla na druhý pokus, fandila jí také ta nejpovolanější – trojnásobná mistryně světa Barbora Špotáková zápolící ve stejné kvalifikační skupině.
„Myslela jsem si, že se budeme soustředit na sebe, ale Barča mě podporovala, pořád mi fandila. Když jsem šla na druhý pokus, tak jsem byla taková roztěkaná, protože ten první mi nevyšel a Bára říkala, ať se uklidním, že už jsem to házela tolikrát, že je zbytečné se stresovat. Hodně mi pomáhala,“ usmívala se Šedivá.
Měla proč.
Druhým pokusem hodila oštěp do vzdálenosti 60,90 metru, čímž se vklínila mezi dvanáctku nejlepších. A v té zůstala i poté, co se třetím pokusem zachránila právě Špotáková.
Trenér Jan Železný během mistrovství světa v Dauhá radí Ireně Šedivé.
Ohlédla se na svého trenéra Jana Železného se slovy: Nechápu, proč to vyšlo.
„A on mi odpověděl: Protože jsi dobrá. Ale myslím, že dneska jsem měla štěstí, vybrala jsem si ho na pár let dopředu. Fakt to nebylo ono a v té třetí sérii to byly strašné nervy. Hodně se mi ulevilo,“ vykládala v mixzóně českým novinářům.
A Česko tak bude mít poprvé v historii na mistrovství světa ve finále tři oštěpařky.
Čtyři roky v Americe
S atletikou začala ve dvanácti letech díky strýci, který byl vášnivým běžcem. I ona se tak nejprve věnovala přespolním běhům, než si jí všiml trenér Martin Prouza a stáhl ji k atletice.
„Dělám ji hlavně díky němu,“ prozradila v rozhovoru pro atletiku.cz
Až do devatenácti přitom oštěp kombinovala s volejbalem, než dala míči definitivně vale.
Nastoupila na pražské gymnázium, začala docházet na tréninky do Dukly, kde si ji vyhlédl kouč Barbory Špotákové a Nikoly Ogrodníkové – Rudolf Černý.
Na soustředění jezdila také se svým vzorem a současným trenérem Janem Železným.
Jenže pak přišlo nepovedené mistrovství Evropy do 22 let v Tampere, které jí změnilo život. Hned po něm se vydala za oceán. A zůstala tam čtyři roky.
Trenér univerzitního týmu z Virgine ji oslovil ještě na šampionátu, když s Tomášem Dvořákem se slzami v očích obcházela stadion. Nabídl jí místo na univerzitě a ona po něm skočila.
Vystudovala čtyřletý obor Mezinárodní vztahy na Virginia Tech, stala se univerzitní mistryní Spojených států a získala bronz z univerziády.
Až pak se vrátila do Česka, kde se už pod dohledem Železného lepšila každým rokem. Nejprve se dostala přes 60 metrů, letos v Bydhošti i přes 61 metrů.
Díky tomu se také poprvé v životě podívala na mistrovství světa.
Finále? Chci osobák
Na něm ji tentokrát oproti Berlínu rodina nepodporovala. Na 9. října je nachystána právě svatba, kterou svým výkonem loni zařídila. Její zařizování spolkne spoustu času, proto ji nejbližší sledují na dálku.
A musí mít obrovskou radost.
Tři české oštěpařky ve finále mistrovství světa nikdy nestartovaly.
Díky Barboře Špotákové, Nikole Ogrodníkové a právě Šedivé se to v úterý večer v Dauhá stane realitou.
„Což je něco neskutečného. Myslím si, že je to obraz toho, jak to u nás umíme dělat. Na nás všech třech zanechal stopu Jan Železný a prostě… to tam je,“ usmívá se sympatická blondýnka.
Pro své první světové finále má jediný cíl – zlepšit si osobní rekord (61,31 m).
„Úspěch už bude cokoliv, i dvanácté místo s osobákem,“ říká.
Povede se?
