Kupka dosud vedl ve své skupině samé muže: mistra Evropy Masláka, halového vicemistra světa Holušu, celkem osm závodníků. Hejnová bude první ženou. "Vím, že mu přidělám spoustu práce," uznala překážkářka. "Ale doufám, že zažijeme nejen práci, ale i pozitivní a dobré výsledky."
Ty jste zažívala i s trenérkou Blažkovou. Proč tedy ten rozchod?
Přece jen jsme spolu poměrně dlouho a toto beru jako novou etapu. Uzavřela se, i když úspěšně, jedna kapitola a teď bych chtěla pokračovat s někým jiným. Stereotyp na člověka po letech dolehne.
Podepsal se na rozhodnutí i neúspěch v podobě čtvrtého místa na mistrovství Evropy? Tam jste v slzách tvrdila: Potřebuju změnu.
Já jsem výsledek z Helsinek nakonec nebrala jako velký neúspěch. Vzhledem k tomu, jak se mi potom povedla olympiáda, mělo to tak asi být. Tehdy jsem to nemyslela tak, že chci změnu trenéra, ale spíš změnu v sobě.
Uvažovala jste nad jinými jmény, než jen Dalibor Kupka?
Měla jsem i jiné varianty, kdyby mě nechtěl. Ale on byl první volba. Vím, že má velkou skupinu, navíc bych byla jediná holka mezi samými kluky. Ale doufala jsem právě v tuto možnost, ty ostatní by nebyly ideální.
Jaké to bude mezi samými chlapy?
To byl další důvod odchodu. Do teď jsem pořád byla v pozici, kdy jsem skupinu táhla, holky se za mnou v uvozovkách vozily a to člověka vyčerpá, unaví. Kluci jsou o hodně rychlejší, ale právě to mě bude motivovat. Některé tréninky půjdeme spolu a třeba mi to pomůže.
Jak se na vašem rozhodnutí podílel faktor Denisa Rosolová? Kolegyně z vaší tréninkové skupiny přešla na překážky a začala vám šlapat na paty.
Ideální to asi úplně nebylo, ale myslím, že Denisa tím hlavním důvodem nebyla. Trénovaly jsme spolu dva roky a nějak jsme to zvládaly. I na toto téma jsme s trenérkou při rozhovoru narazily. Shodly jsme se, že fungovat by to mohlo, kdybychom zůstaly obě dvě, ale že takto to asi bude lepší.
Co na to ostatní Rychlý holky?
Neviděla jsem se s nimi, ještě jsme se nebavily. Jen po telefonu jsme si popřály, ať se daří. Myslím, že necítíme žádnou zášť, není důvod, proč se dál nekamarádit, nestýkat se.
Pod novým trenérem vás asi čekají i nové metody v tréninku, že?
Úplně všechno bude jinak, než jsem byla zvyklá. Ale beru to tak, že mi můžou hodně prospět. Když máte rytmus rok co rok stejný, tělo už pak nereaguje. Ze začátku mi třeba změny nebudou sedět, ale jsem přizpůsobivá.
Příští rok se bude bojovat o světové medaile. Není to chybný krok na poslední chvíli?
Může se stát, že na tom budu jednu sezonu hůř. Ale nevidím důvod, proč by to tak mělo být. Když budu zdravá, budu i připravená. A kdy jindy bych měla změnu provést než v roce po olympiádě? Je to nejvhodnější termín.
