„Dovolená byla parádní, užívala jsem si to. Sice nešlo o žádný velký odpočinek, protože jsme s přítelem hodně cestovali, chodili na výlety, hráli golf a potápěli se, ale odpočinula jsem si hlavně psychicky,“ líčí osmadvacetiletá atletka, která letos ovládla i seriál Diamantové ligy.
Co všechno jste na Havaji zažili?
Objeli jsme všechny čtyři hlavní ostrovy - O ́ahu, Maui, Kaua ́ a Big Island, a všude jsme se potápěli. Bylo to jedno z nejlepších potápění, co jsem zažila. Šnorchlovala jsem s delfíny, potápěla se s obrovskými, až pětimetrovými mantami, což jsou obří rejnoci. To byl asi největší zážitek, vidět ve volné přírodě tak velká zvířata.
Neměla jste z nich respekt?
Ani ne, i když šlo o noční potápění. V nějakých deseti dvanácti metrech si sednete na dno, máte v ruce baterku, nasvěcujete plankton nad sebou a manty plavou na ten plankton. Nebála jsem se i proto, že žerou právě jen plankton.
Zmínila jste výlety - který na vás zapůsobil nejvíc?
Když jsme vyjeli na nejvyšší tamní sopku, vrchol je asi 4200 metrů nad mořem. Jede se tam od moře a po silnici vystoupáte až nahoru za dvě hodiny. Takové převýšení jsem během tak krátké chvíle ještě nezvládla, cítíte, jak je tam řídký vzduch, jak se z toho člověku motá hlava a je mu trochu divně.
Doma jste téměř dva týdny - už jste vstoupila do přípravy na olympijskou sezonu?
Začali jsme hned po návratu, ale pozvolna. Děláme hodně posilovny a chodíme spíš klusat, větší běhání nás teprve čeká. Jde to docela dobře, špatně se necítím.
Takže po tak dlouhé pauze nepostrádáte chuť do tréninku?
Pravda, ideální to není, nemám ráda tohle počasí, kdy musíme v zimě a dešti chodit ven. Ale kluci z naší skupiny jsou už týden v Tatrách, v neděli se k nim na týden přidám. Potom budeme čtrnáct dní v Nymburce a pak odjedeme na měsíc do Afriky. Tam bude hezky a větší chuť do tréninku se určitě dostaví.
Ještě k letošní sezoně, v níž jste se vrátila na vrchol po loňském promaroděném roce - napadlo vás třeba na jaře, že se tento rok bude tolik podobat tomu předloňskému?
Ani ve snu. I když byli takoví, kteří mi už v zimě říkali, že zase vyhraju mistrovství světa. To jsem si ale klepala na čelo, protože tomu neodpovídal ani trénink, ani výkonnost. Prostě jsem tomu nevěřila.
S přípravou jste začala pozvolna - promítla se do toho i zkušenost ze začátku roku 2014, kdy jste se zranila?
Už v přípravě na letošek jsme si s trenérem Daliborem Kupkou jasně řekli, že prioritou je mistrovství světa, takže by bylo zbytečné chystat se na první mítinky Diamantové ligy. Podle toho jsme směřovali trénink a bylo vidět, jak výkonnost postupně rostla. Tak to uděláme i teď, cílem je získat zlato na olympiádě. Že se letos podařila i Diamantová liga, je sice plus, ale zase to nebude priorita.
