Halové mistrovství světa brzy slavilo úspěch

  • 1
Praha - S myšlenkou založit tradici atletických světových šampionátů pod střechou si mezinárodní federace IAAF pohrávala už od konce sedmdesátých letech. A zejména zásluhou tehdejšího předsedy Prima Nebiola se v roce 1985 vize konečně ujala a prorazila bariéru nedůvěry - v pařížském sportovním stánku Bercy se uskutečnily Světové halové hry. Staly se jakýmsi nultým ročníkem HMS a sám fakt, že se jich zúčastnilo více než 300 atletů z 69 zemí, upevnil opodstatněnost jejich zrodu.

Historie HMS se začala psát v roce 1987 v Indianapolisu. V honosné hale Hoosier Dome padlo šest světových rekordů a šampionát sklidil všeobecné uznání. Po dvouletých přestávkách se pravidelně střetávali nejlepší světoví atleti postupně v Budapešti, Seville, Torontu, Barceloně, Paříži, Maebaši a naposledy v Lisabonu.

Halový šampionát postupně vzkvétal, počet atletů stoupal ze 419 v Indianapolis až na zatím rekordních 712, soutěžících na HMS 1997 v pařížské hale Bercy. Počet zúčastněných národů byl nejvyšší o dva roky dříve v Barceloně, kde o medaile bojovali atleti ze 130 zemí.

Šampionáty přinášely řadu vynikajících výkonů. Doposud platné světové rekordy ustanovili na HMS kubánský výškař Javier Sotomayor (243 cm) v Budapešti, americký vícebojař Dan O'Brien (6476 bodů) v Torontu a Wilson Kipketer v běhu na 800 metrů (1:42,67) před šesti lety v Paříži. V japonském Maebaši byly navíc překonány oba rekordy ve štafetách 4x400 m, o zápis do historických tabulek se postarali muži USA a ženy Ruska.

Nejúspěšnějším sportovcem dosavadních osmi halových světových šampionátů je Kubánec Iván Pedroso, který dokázal vyhrát soutěž v dálce již pětkrát za sebou. Pět medailí mají ještě rumunská vytrvalkyně Gabriela Szabóová, mozambická půlkařka Maria Mutolaová a výškař Sotomayor: všichni dosáhli čtyřikrát na nejcennější kov.

V bilanci národů vévodí historickému pořadí USA se 110  medailemi (39-32-39), následovány Ruskem, vlastnícím - včetně  zisku bývalého SSSR - 101 medailí (40-31-30) a Německem (včetně NDR), které získalo 50 cenných kovů (19-14-17).

Zatím poslední šampionát se konal v roce 2001 v Lisabonu a přestože na něm nebyl překonán žádný světový rekord, o divácké vzrušení nebyla nouze. Mistrovství mělo hořkou příchuť pro řadu jasných favoritů, a tak se ze zisků premiérových titulů mohli radovat do té doby ne příliš známí atleti jako překážkář Terence Trammell, trojskokan Paolo Camossi či česká tyčkařka Pavla Hamáčková.

Nejúspěšnější výpravou v Lisabonu byli tradičně Američané, kteří získali 17 medailí (7-8-2), o dvě méně nasbíralo Rusko (4-5-6). Dvě zlata pak vybojovaly Jamajka, Maroko, Švédsko a Česká republika (zásluhou Hamáčkové a Šebrleho).

Deváté mistrovství se uskuteční od 14. do 16. března v anglickém Birminghamu. Moderní hala National Indoor Arena, kterou v roce 1991 slavnostně otevřela britská sprinterská legenda Linford Christie, si odbyl úspěšnou generálku v únoru. Při jednom z největších mítinků zimní sezony se vyprodané hlediště mohlo radovat z překonání dvou světových rekordů zásluhou ruské tyčkařky Světlany Feofanovové a etiopského vytrvalce Haileho Gebrselassieho. 

,

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž