Jan Libíček měl rád whisky, ale nejraději pil pivo. Lahvové i točené. Na rozdíl od pivařů, kteří bývají velmi družní, většinou sedával nad půllitrem v zamyšlení sám. Pivo uměl dobře točit i roznášet, jak můžeme sledovat, když hrál hostinské. Třeba ve filmu Nikdo se nebude smát či v televizním seriálu Byl jednou jeden dům.
Taky rád jedl. O jeho nezřízeném apetitu kolovala spousta historek. Že nechutenstvím netrpí, rád přiznával i sám.