Recyklace jako móda
Jedním z nešvarů blahobytných společností bývá sklon k plýtvání jídlem. Proč bychom měli spotřebovávat nějaké zbytky, když si můžeme 24 hodin denně koupit čerstvé potraviny nebo si nechat dovézt hotové jídlo až ke dveřím?
Snahy o zachraňování zbytků si tak spíš spojujeme s našimi předky (vzpomínáte, jak babička přetvářela starou housku v krutonky do polévky a zbylé vařené brambory nebo rýži v zapečené dobroty?) nebo s lidmi, kteří mají jak se říká hlouběji do kapsy.
Jitka Rákosníková
 |
Poslední léta ovšem přinesla nový trend nejen do oděvní módy, ale i do kulinárního světa, a tím je recyklace. Nejde přitom ani tak o důsledek hospodářských otřesů jako spíš o snahu některých lidí chovat se ekologicky i ekonomicky zároveň, šetřit planetu, zdroje i vlastní peněženku.
Jak se dívá na módu zachraňování a nevyhazování potravin spisovatelka, překladatelka a autorka kuchařek Jitka Rákosníková, která tomuto trendu už před několika lety zasvětila jednu ze svých knih, Recyklovanou kuchařku? „Je to jako s každou módou. Všechno tu už jednou bylo, pak to z módy vyšlo a po nějaké době to opět ‚objevíme‘ a stane se z toho hit. Recyklace jídla k vaření prostě patří, ale v dobách všeobecného a všeobjímajícího dostatku – i poměrné láce surovin – je snadné zbylé potraviny vyhazovat s tím, že už jsou prošlé nebo dokonce zdraví nebezpečné,“ upozorňuje.
Většině ovoce a zeleniny lednička škodí. Kde je tedy skladovat? |
Podle Jitky Rákosníkové to má isouvislost s tím, že dnes málokdo umí hospodařit. „Když nám něco zbude, měli bychom to umět uchovat, většinou ale necháváme chleba okorat, polévku zkysnout, nevíme, jak co skladovat, takže to v nevhodném prostředí zplesniví,“ vysvětluje a přidává apel.
„Uchovávat potraviny patřívalo k základním ‚domácím‘ dovednostem a najednou, když začíná hrozit nedostatek a razantně nastoupí drahota, si to zas začínáme uvědomovat. Proč zachraňovat potraviny? Protože je to a) logické, b) ekonomické, c) ekologické. Prostě normální.“
Vydejte se na cestu pokusů a omylů
Většina z nás si pod pojmem recyklování jídla představí tak maximálně topinky ze starého chleba nebo opečené včerejší brambory. Pro Jitku Rákosníkovou je ale záchrana zbylého jídla spíš o kreativitě. „Kromě těch ‚správných‘ důvodů, proč nechci nic vyhazovat, mě baví i zkoušet, co všechno se dá se zbylých nebo procházejících surovin a jídel ještě vyrobit, aby to dávalo smysl,“ prozrazuje.
„Je to i cesta pokusů a omylů, ale když člověk objeví zajímavé východisko, najednou se otevřou docela velké obzory. Ten trik často spočívá v maličkostech, především správném postupu,“ míní a přidává i jednoho svého recyklačního favorita:
„Oblíbila jsem si třeba španělské migas, což je všeobjímající pojem pro drobky, kousky nebo strouhanku ze staršího pečiva (z čerstvého to není ono),“ vysvětluje. „Vezme se gumovatějící rohlík, houska, veka, natrhá se na kousky a v misce se to postříká vodou. Jenom prostříká, ne rozmočí. Nechá se to nasáknout, tak deset minut. Pak se rozehřeje olej nebo máslo na pánvi a ty vlhké kusy pečiva se pomalu opečou ze všech stran,“ popisuje postup.
KVÍZ: Trvanlivost, doba spotřeby, skladování. Jak dlouho vydrží potraviny? |
„Nakonec se na ně vyklepne vajíčko. Jak jsou ty kousky pečiva provlhlé, zvenčí se opečou dokřupava, ale vevnitř zůstanou vláčné. Najednou je z toho lahůdka i celkem sytivé jídlo, které se dá samozřejmě různě variovat a obohacovat.“
Nebo můžete zkusit placky ze zbylé rýže. Prostě k ní zapracujete vajíčko, nastrouháte kousek zbylého sýra, případně nějaké tvrdší zeleniny, jako je cuketa, ochutíte podle nálady a usmažíte jako bramboráky. „Nakrmí to davy a taky je to pokaždé jiné. Rýžové placky krásně křupou a dají se použít i jako příloha,“ uzavírá autorka kuchařek.
Tip Jitky Rákosníkové: Málokdo stihne recyklovat okamžitě a plánovitě. Proto zbytky uchovávám tím nejjednodušším způsobem, prostě je zmrazím. A pokud možno je nezapomenu označit.
Kosti z pečené kachny jako surovina
Často může být záchranný proces tak šikovně pojatý, že se vám ze zbytků jídla povede připravit plnohodnotný pokrm nebo dokonce lepší než byl ten původní.
A to na tom Jitku Rákosníkovou baví asi nejvíc a hned přidává i několik doporučení. „Třeba teď po Velikonocích obvykle zbývá mazanec. Fajn, mazanec je celkem dobrý. Ale mám jeden vymakaný francouzský recept, kdy se dva plátky podobného moučníku spojí mandlovým krémem, pak se to celé omočí ve vajíčku, osmaží na přepuštěném másle a podává pocukrované. To už je recyklace i upcyklace, ne? Malinko si připlatíte, ale výsledek je fakt luxus.“
Zbytky z kuchyně nevyhazujte. Proměňte je v exkluzivní hostinu |
Další fantastický trik spočívá v tom, že nevnímáte kosti z upečené drůbeže jako odpadek, ale jako základ dokonalého vývaru. „Když upečete a sníte kachnu, obvykle vám zbude kostra. Oberte z ní zbylé maso, z kostí a kůže uvařte vývar, maso nadrobno nakrájejte a použijte do »boloňské« omáčky. Bude to asi ten nejlepší vývar a omáčka, co jste kdy jedli. S dalšími investicemi jste tady prakticky na nule,“ prozrazuje Jitka Rákosníková.
Hodně dobré jsou podle ní taky bramboráky ze zbylého chleba. „Tomu odstraňte kůrky (dejte je ptáčkům) a střídku nechte tentokrát rozmočit ve vodě nebo mléce, případně jejich směsi. Přidejte nastrouhanou bramboru, vejce, česnek, majoránku a smažte placky,“ radí. Díky droždí v chlebu budou trochu víc nafouklé, vláčné a hodně dobré.
„Můžete je i naplnit nastrouhaným sýrem, podušenými houbami nebo třeba zbylou boloňskou omáčkou a zapéct. Finančně jste na tom stále spíš podprůměrně, gastronomicky ale hodně na úrovni,“ dodává své tipy milovnice recyklace v kuchyni.
4. března 2014 |
Unavené zelenině zdar
Vyhazujete slupky od brambor nebo kořenové zeleniny? Možná je to zbytečné plýtvání. Dejte je na plech s pečicím papírem, posypte kořením nebo bylinkami podle chuti, pokapejte olejem a upečte. Před podáváním je osolte a podávejte k vínu nebo pivu jako chuťovku.
Pokud jste loupali jablka nebo hrušky do koláče či na kompot, vše, co byste jinak vyhodili, vložte do konvice na čaj a zalijte vroucí vodou. Nechte odstát a dochuťte třeba medem nebo citronem. Osvěžující ovocný nápoj je na světě.
Pokud se vám stalo, že vám nakoupená zelenina ovadla, ale jinak jí nic není, jen se nehodí k přímé konzumaci, použijte ji do vývaru s masem nebo bez něj. Dávejte si také pozor na to, jak ovoce a zeleninu skladujete a respektujte jejich potřeby.
U trvanlivých potravin zase sledujte doporučené datum spotřeby a snažte se je použít v kuchyni včas. Rozhodně ale zmíněné datum nevnímejte jako strop, pokud jste to trochu přetáhli, ale potravinu správně skladovali, zpravidla se nic neděje a není nutné ji vyhodit.
18. března 2014 |
