V poslední době se ovšem způsob, jak lidé nad jídlem a vůbec surovinami uvažují, mění. Fotky perfektních pokrmů sbírají méně lajků než dřív a sympatie naopak získávají lidé, kteří fotí své kulinářské výtvory tak, jak vznikly, bez dlouhého aranžování a používání striktně „fotogenických“ potravin.
„Během covidu jsem si vařil sám a namísto perfektních avokádových toastů v hipsterských kavárnách jsem začal fotit své (často neslavné) kuchařské pokusy. Zjistil jsem, že lidi to zajímá víc. Motivuje je to, a navíc jakákoliv nedokonalost je sympatičtější než póza a tlak na perfektní vzhled za všech okolností,“ říká mladý uživatel Instagramu, který se mimo jiné věnuje food blogingu takzvaného „ošklivého jídla“.
Vítězství přirozenosti nad krásou
„Když vidím na Instagramu fotku něčího perfektního brunche, už se mi nesbíhají sliny. Ty hromady nadýchaných francouzských toastů nebo perfektních křupavých proužků slaniny už mě neberou. Místo toho mě napadne, kdo v tu chvíli pokrm fotil a aranžoval lahev s javorovým sirupem, takže všichni ostatní museli s prvním soustem čekat,“ píše americká novinářka Olivia Harrisonová.
A dodává, že dřív si také fotila každé perfektně naaranžované jídlo. Dnes však stejně jako další uživatelé sociálních sítí vnímá, že tento trend je nenávratně pryč.
Nevyhazujte jídlo. S trochou kreativity proměníte zbytky v lahodnou hostinu |
Internet se hemží články odhalujícími tajemství food stylingu. Stále je tu tlak na to, aby jídlo v reklamách i v kuchařkách vypadalo perfektně. Místo obilného mléka se používá lepidlo, na okraj sklenic se natírá vazelína, aby se více leskly, a vlhké tampony z mikrovlny se vkládají do jídla, aby se vytvořila iluze páry.
Jakmile se o těchto tricích dozvíte, jídlo samo o sobě ztratí svou přitažlivost, protože kdosi upřednostnil estetiku před chutí jídla, nebo dokonce jeho poživatelností. Není divu, že v dnešní době vítězí fotky nedbale poházených sendvičů s kousky salátu na jednoduchém domáckém talíři s často nekvalitním osvětlením. Jsou to fotky, které člověka nutí přemýšlet o skutečném jídle.
Instagram nyní zaplňují fotky, kde dokonalost nahradil trend hygge s podomácku vyrobenými dorty, pomačkanými ubrusy nebo upatlanými dětskými ručkami sahajícími po všedně vypadajících jídlech.
Ze všeho čiší teplo domova a o dokonalém pozadí, které je třeba, aby pokrm vypadal dobře, nemůže být řeč. Kdokoliv takovou fotku zveřejnil, chtěl se jen podělit o to, co vařil, a pak se pustit do toho nejdůležitějšího: sníst to.
Podle Jill Warrenové, specialistky na obsahový marketing ve společnosti Later, se toto odchýlení od vysoce stylizovaných fotek netýká pouze jídla.
„Za posledních několik let došlo k velkému posunu v typu obsahu, který lidé sdílejí na Instagramu. Je stále více patrný odklon od přesycených, obrazově dokonalých fotografií k autentičtějšímu, sotva upravovanému skutečnému obsahu,“ vysvětluje Warrenová.
Mléko z bramborových slupek i palmové špagety. Jaké jsou gastro trendy 2023 |
„Vlastně to dává smysl, především když uvážíte, jak moc se Instagram proměnil. V dřívějších dobách to býval jednoduchý look book pro sdílení filtrovaných obrázků. Nyní se však stává místem pro spojení – ať už mezi obchodními značkami a zákazníky nebo influencery a jejich komunitami,“ dodává.
Během období covidu se tento trend prosadil ještě více. „Tvůrci a značky, kteří jsou ochotní nechat nahlédnut pod pokličku a sdílet své autentické já, těží z hlubšího a smysluplnějšího vztahu se svým publikem,“ říká Warrenová a dodává, že „být schopný se s něčím ztotožnit má v dnešním světě mnohem větší sílu, než být dokonalý“.
Trend ukazovat skutečnou a nepřikrášlenou realitu oslovil nemálo uživatelů, kteří se dřív vyžívali ve focení perfektně naaranžovaných pokrmů.
„Baví mě sdílet fotky jídel, které jsem právě vytáhla z trouby nebo které nedopatřením ochutnalo mé dítě dřív, než jsem je stačila vyfotit,“ popisuje mladá žena, která pochopila, že autenticita oslovuje její followery víc než dokonalost. „Ta tam je doba, kdy všechno muselo být načančané a krásné na pohled. Kéž by podobná autenticita začala být in i jinde,“ doufá.
Ošklivé jídlo pomáhá neplýtvat
Trend „ošklivého jídla“ má však mnohem větší přesah než jen odklon od dokonalosti. Mnoho foodblogerů, kuchařů i jednotlivců sdílí v dnešní době fotky nedokonalého, nebo dokonce „ošklivého“ ovoce, zeleniny a pokrmů za účelem zvýšení povědomí o plýtvání jídlem a ocenění krásy těchto méně atraktivních potravin.
Ve Spojeném království se každý rok vyhodí 4,5 milionu tun čerstvé zeleniny a ovoce. Důvod? Neatraktivní vzhled. Přitom jde o dokonalé, jedlé a výživné potraviny, které se nikdy nedostanou na pulty obchodů, protože jsou považovány za zdeformované a špatně vypadající.
Nevyhazujte nic, co se dá ještě použít. Jak chytře zpracovat celou zeleninu |
Trend využívání nedokonalých potravin šíří povědomí o plýtvání jídlem a pomáhá mu předcházet. Přijetí nedokonalých, nebo dokonce ošklivých produktů pomáhá zemědělcům prodat větší část jejich sklizně, snižuje množství odpadu a maximalizuje využití zdrojů.
Fotky nedokonalých jídel zvyšují vzdělanost spotřebitelů o problému plýtvání potravinami a povzbuzují je k nákupu i jiných než vizuálně dokonalých produktů. Vzdělávání lidí o dopadu plýtvání potravinami na životní prostředí a problematiku hladomoru může také vést k vědomějším nákupním rozhodnutím.
Ošklivé produkty se navíc často prodávají za nižší cenu než jejich vizuálně dokonalé protějšky. Díky tomu jsou nutričně bohaté potraviny dostupnější širšímu okruhu spotřebitelů, což potenciálně snižuje potravinovou nejistotu.
Přijetí ošklivých produktů navíc může lidi inspirovat k větší kreativitě při vaření a plánování jídla. Nedokonalé ovoce a zelenina mohou být použity v polévkách, dušených pokrmech, omáčkách a smoothies, kde na vzhledu nezáleží.
Trend „ošklivého jídla“ se zdá být win-win situací jak pro produkci, tak pro spotřebitele. Uvidíme, zda tento trend v budoucnu nenahradí opětovný příklon k dokonalosti. Doufejme, že nikoliv...