S každým nádechem a výdechem proudí do plic Pražanů řada škodlivin, nejzávažnější jsou přitom podle nejnovější zprávy Státního zdravotní ústavu vysoké koncentrace polétavého prachu a oxidu dusičitého.
Například minulý týden ve čtvrtek u Legerovy ulice byl limit tohoto oxidu v ovzduší v průběhu jedné hodiny postupně překročen šestkrát a na Smíchově dvakrát. Znečištění prachem bylo ještě větší opět v Legerově ulici, v Karlíně a na Veleslavíně.
Ovzduší v PrazeOxid dusičitý Dlouhodobě nejvyšší hodnoty jsou měřeny na dopravních stanicích (v Praze, Ostravě, Brně a Ústí nad Labem), kde mohou roční střední hodnoty dosáhnout až téměř 150 % stanoveného maximálního limitu. Polétavý prach Měření hydrometeorologů v průběhu 24 hodin ukázalo, že nejhorší byla minulý čtvrtek situace v Legerově (během dne limit překročen 49krát), na Veleslavíně (46krát) a v Karlíně (46krát). |
Měření Českého hydrometeorologického ústavu v průběhu dvaceti čtyř hodin ukázala, že hodnoty prachu v ovzduší překročily horní mez častěji než čtyřicetkrát.
Výskyt prachu v Praze se na třech ze sedmnácti měřících stanic vloni blížil hranici, kdy už by mohl být zdraví škodlivý. "Dlouhodobě zvýšené koncentrace mohou mít za následek onemocnění dýchacího ústrojí," píše Státní zdravotní ústav ve své zprávě. Konkrétně se může jednat o chronický zánět průdušek nebo také o choroby srdce a cév u starších osob.
"V Praze dochází k excesům, kdy jsou koncentrace prachu nadlimitní, třeba během inverze, ale pak zafouká a situace se výrazně zlepší," popisuje náměstek primátora Jiří Nouza. Znečištění prachem přičítá dopravě, stavebnictví i průmyslu.
Hodně frekventovaná doprava má také na svědomí vysoké koncentrace oxidu dusičitého, kromě aut pak zdravotníci dávají vinu teplárnám, výtopnám či domácím kotlům na tuhá paliva. "Z hodnot zjištěných ročních průměrů plyne, že v dopravou zatížených částech pražské aglomerace lze u obyvatel očekávat snížení plicních funkcí, zvýšení výskytu respiračních onemocnění či astmatických obtíží a alergií," píše Státní zdravotní ústav.
Například v roce 2012 byly limity tohoto oxidu překročeny na čtyřech z devatenácti stanovišť.
Přes tři tisíce domácností, v nichž se topí uhlím
Dalším problémem v ovzduší, i když ne tak velkým, jsou i dioxiny. Spalovna ZEVO Malešice jich ročně v navezeném odpadu zpracuje přibližně 18 gramů.
Drtivá většina této škodlivé látky skončí v popílku, se kterým se pak nakládá jako s nebezpečným odpadem. "A pouhých 17 miligramů se uvolňuje do ovzduší," řekl mluvčí Pražských služeb Julian Záhorovský.
Několikanásobně větším "výrobcem" dioxinů v Praze jsou domy vytápěné tuhými palivy. "K vyprodukování stejného množství dioxinů jako Malešice stačí dvě stě padesát takových rodinných domů," vypočítal ředitel ZEVO Malešice Aleš Bláha. Do ovzduší se dioxiny dostávají také s cigaretovým dýmem či během ohňostrojů.
V hlavním městě je podle statistiků 3 201 domácností, které topí uhlím, koksem nebo briketami. Jejich počet se za posledních deset let snížil čtyřikrát. Má klesat i do budoucna, protože magistrát rodinám přispívá na výměnu topného systému.
