Páteční střelba v pokoji hematologické kliniky vinohradské nemocnice, kdy čtyřiasedmdesátiletý pacient vystřelil po dalších dvou mužích, vyvolala diskusi o tom, jak se na nemocniční pokoj dostal ozbrojený pacient.
Vedení vinohradské nemocnice po incidentu uvedlo, že její zaměstnanci nemohou kontrolovat každého pacienta, zda u sebe nemá zbraň. To potvrzují i další pražské nemocnice. Stoprocentně zabezpečit velké areály podle jejich zástupců není možné. Přesto se musí podle bezpečnostních expertů zabezpečení v nemocnicích zlepšit. Důvodem je i to, že ačkoliv byla páteční tragédie naprosto výjimečná, s agresivitou pacientů se pražské nemocnice potýkají běžně.
Muž, který střílel po dalších dvou pacientech z malého revolveru, měl zbraň pravděpodobně u sebe po celé tři týdny, kdy byl na klinice hospitalizován. Podle bezpečnostního analytika Davida Rožka tomu nemocnice ani v budoucnu zamezit nemohou.
„Asi není úplně účelné každého pacienta či návštěvníka nemocnice skenovat a prověřovat jako na letišti. Velmi by to zdrželo provoz a neumím si to představit třeba na ambulantním příjmu,“ říká Rožek. Bezpečnostní rámy podle něj nejsou běžné ani v zahraničních nemocnicích. Používají je jen menší zařízení, které pečují o VIP osoby.
To, že se bezpečnostní rámy do areálu nemocnic ani po páteční tragédii instalovat nebudou, potvrzuje i ministerstvo zdravotnictví. „Nemocnice je z povahy věci zařízení velmi otevřené, a není proto reálné, aby existovaly vstupní bezpečnostní rámy na všech vstupních místech, kterých mohou být u nemocnice pavilonového typu i desítky,“ uvádí mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Hledat zbraň může jen policie
Podle zástupců nemocnic nemůže zdravotnický personál ani nijak zjišťovat, zda u sebe člověk nemá zrovna zbraň.
„Tuto možnost ze zákona nemáme. V případě důvodného podezření musíme kontaktovat Policii ČR,“ říká mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Filip Brož. „Nemůžeme hospitalizovanému pacientovi prohledávat jeho osobní věci,“ dodává mluvčí Nemocnice Na Bulovce Filip Řepa.
Lékař si ani nemůže ověřit, zda přijímaný pacient není držitelem zbraně. Nemá přístup do jejich registru.
„Pokud pacient nevykazuje příznaky okolností, které jsou v rozporu s požadavkem zdravotní způsobilosti podle zákona o zbraních, tedy například zdravotních poruchy, pak nemocnice není oprávněna zjišťovat, zda je pacient držitelem zbrojního průkazu,“ upozorňuje mluvčí sdružení na ochranu práv majitelů zbraní LEX David Karásek.
V Thomayerově nemocnici má zdravotnický personál v případě výskytu zbraně následovat vnitřní předpis, podle kterého musí zaměstnanci incident hlásit pracovníkovi ostrahy, který má oprávnění zbraň zabezpečit. „Bohužel žádné jiné možnosti nám zákony neumožňují. Opatření proti případným projevům agrese v nemocničních zařízeních by měla být přijata komplexně,“ říká mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek.
Areály je třeba více zabezpečit
S tím souhlasí i bezpečnostní analytik Rožek. Podle něj se úroveň zabezpečení zdravotnických zařízení sice začíná zlepšovat, ale nemocnice ještě mají co dohánět. Slovních i fyzických útoků agresivních pacientů proti personálu totiž v nemocnicích stále přibývá.
„Je potřeba, aby bylo v každé ordinaci takzvané tísňové tlačítko, které by lékař mohl zmáčknout a rychle by se dočkal pomoci bezpečnostní služby nebo policie,“ dává příklad vhodného opatření Rožek. V západních nemocnicích mívají bezpečnostní tlačítko, které vypadá jako klíčky od auta, lékaři stále u sebe.
Opatření, kterým může personál rychle přivolat pomoc, zavedla některá oddělení pražských nemocnic. „Na vybraných a exponovaných klinikách, kde dochází k příjmu opilých, agresivních pacientů, máme tlačítka tísňového volání. Využíváme i kamerový systém téměř ve všech areálech a vlastní zásahovou skupinu,“ říká mluvčí VFN Brož. Počet agresivních pacientů, kteří napadají personál nebo další pacienty, podle něj stále roste. „Fyzických útoků naštěstí není mnoho, ale vyskytují se. Verbální útoky jsou bohužel na denním pořádku,“ dodává.
I z toho důvodu vypsalo v loňském roce ministerstvo zdravotnictví dotační program, v rámci kterého se mohou nemocnice hlásit o peníze na zabezpečení svých areálů. „V řádném termínu do konce loňského roku přišlo celkem 24 žádostí, které obsahovaly celkem 56 projektů. Ministerstvo žadatelům rozdělí 32 milionů korun,“ doplňuje mluvčí ministerstva Štěpanyová.
10. března 2019 |
