Žlebské lípy, kaštany z Nečína
V rámci ankety se totiž každým rokem vyhlašují dva vítězové – kromě celorepublikového i regionální. A Hořovická alej se prosadila mezi 17 středočeskými zástupci. V celkovém pořadí je v první desítce, kde se o osmou a devátou pozici dělí s Vávrovickými sakurami z Moravskoslezského kraje.
Letošní krajský premiant patří k nejkrásnějším zámeckým stromořadím v Česku. Co do majestátnosti může Hořovicím konkurovat snad jen lipová alej ve Žlebech na Čáslavsku. Ta se ale v celorepublikovém pořadí musela spokojit s 25. místem, mnohem lépe si totiž u hlasujících vedla kaštanová alej u Nečína, která se může pyšnit 13. pozicí.
„Velmi nás těší, že lidem na alejích a stromořadí tolik záleží. V počtu nominací padl další rekord. Navíc tentokrát hlasovalo bezmála sedm tisíc lidí. Pro nás to je důkaz, že si nádherných alejí váží a jsou na ně patřičně hrdí. Celonárodní i regionálním vítězkám gratulujeme a přejeme stovky let zdravého růstu,“ říká organizátorka ankety Karolina Kostićová s tím, že v předchozím ročníku se o prvenství ucházelo 96 nominovaných.
„Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu,“ připomíná jakési motto soutěže mluvčí pořádající organizace Arnika Jan Kaňa. Stromořadí navíc mají své příběhy, mnohdy jsou přinejmenším stejně poutavé jako procházka mezi zelenými velikány.
Inspirace živly i hudebníky
Dokladem je loňský absolutní vítěz, který navíc pochází ze středních Čech. „Byl konec května roku 1872 a obyvatelé Rakovníka se právě vzpamatovávali z ničivé povodně. Velká voda vzala několik domů, ale i lidských životů. Tehdejší starosta Trojan rozhodl o úpravě koryta Rakovnického potoka, aby zamezil další ničivé povodni. Vrby se příliš neosvědčily, a tak je v roce 1902 nahradily lípy, které břehy zpevnily,“ nastínila historii Památné aleje u Rakovnického potoka Anna Habartová, která stromořadí tvořené lípami, javory a jilmy nominovala.
Nejkrásnější alej Česka má smůlu, půlka musí kvůli silnici padnout |
Některé stromové řady se pokoušely o úspěch opakovaně. Například alej pojmenovaná po někdejší české panovnici Johance z Rožmitálu. I ji do klání provázel poutavý popis. „Kdysi tudy téměř denně chodíval kantor a autor České mše vánoční Jakub Jan Ryba, když spěchal od školních dítek k varhanám na kostelním kůru,“ líčí Jindřich Jirásek, provozovatel rožmitálského Cvokařského muzea, který 160 vzrostlých stromů do soutěže přihlásil.
O titul se na přelomu loňského a letošního roku ucházela i další zajímavá stromořadí z kraje. Za zmínku stojí třeba jedno z nejčerstvěji vysazených vůbec. Jde o takzvanou Gottovu lipovou alej v Plužné na Mladoboleslavsku. Za podpory společnosti Škoda AUTO tam lipky 12. října 2019 vysázeli místní obyvatelé a Myslivecký spolek Plužná. Hrály jim k tomu písně Karla Gotta.
Domovem mnoha vzácných druhů živočichů je pak okolí topolové aleje u Litovického rybníka v Hostivici. Bohužel jí hrozí vykácení kvůli opravám přilehlé ulice. Také proto ji místní do soutěže nominovali, aby upozornili, že zlikvidovat letité stromy by byla chyba.
Středočeši patří k aktivním
„Cílem ankety je přitáhnout pozornost lidí k alejím, které patří ke zdravé a fungující krajině. Nezáleží na tom, zda jde o aleje známé, neznámé, vzrostlé, ještě mladinké, ve městech, v krajině, kolem silnic nebo turistických tras. O vítězství může nakonec rozhodnout mimořádná krása, silný příběh, snaha o záchranu nebo úsilí místních patriotů uspět v konkurenci z celé republiky,“ říká Jan Kaňa.
Soutěž Alej roku měla premiéru v roce 2011 a nominace ze středních Čech patří spolu s Vysočinou, Pardubickým, Jihomoravským a Jihočeským krajem k nejčastějším. Nicméně na triumf v soutěži si Středočeši museli počkat až do loňského roku. A už nyní mohou přemýšlet o letošních nominacích.
