Mrazivé počasí a téměř úplné bezvětří nedávají dobré vyhlídky. Metropoli přikryla smogová poklice a jen tak ji neopustí. V Praze kromě smogové situace, kterou meteorologové konstatovali před čtvrteční půlnocí, vyhlásil magistrát v sobotu ráno regulaci pro společnosti, které patří mezi znečišťovatele ovzduší.
„Platí upozornění na smogovou situaci a prosba pro řidiče, aby při cestách do Prahy dali přednost hromadné dopravě. V souladu s krajským regulačním plánem došlo k omezení provozu některých společností,“ uvedl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Týká se to například tepláren, radotínské cementárny nebo zbraslavského lomu. Tyto podniky musí omezit počet emisí do ovzduší. To se řídí striktními pravidly, která popisují takzvané regulační řády.
Smogovou situaci vyhlašuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), když dvanáctihodinový průměr koncentrace polétavých částic PM10 v ovzduší překročí hranici 100 mikrogramů na metr krychlový. Největší hodnoty v neděli udávala data z měřicích stanic na náměstí Republiky v centru Prahy, jednalo se o překročení zmíněné hranice až na úroveň 194 jednotek a ve Vršovicích v desátém obvodě. Zde byl limit překročen na 190 jednotek. Na ostatních měřicích bodech šlo o přesažení limitu o 20 až 60 jednotek.
O omezení dopravy v hlavním městě či vjezdu do metropole, což může být další stupeň regulace, se zatím neuvažuje. „Nevím o tom, že by se tato opatření aktuálně plánovala,“ sdělil v neděli odpoledne Tomáš Hulan, mluvčí pražského krajského policejního ředitelství.
Pražští radní v úterý projednají možnost zavedení městské hromadné dopravy zdarma. Pokud návrh schválí, bude jízdné zdarma platit již od zítřejšího odpoledne.
Inverze vydrží pravděpodobně do konce týdne, zvažuje se MHD zdarma #SmogVPraze https://t.co/9iB9Bg3KcJ
Počasí se bude zhoršovat
Meteorologové nyní hledají odpověď na to, jak se bude smogová situace nadále vyvíjet. Jejich předpověď však zatím moc příznivě nevyhlíží. „Je vysoká pravděpodobnost, že se počasí jen tak nezlepší, spíše se může místy i zhoršovat. Rozptylové podmínky zůstanou i nadále nepříznivé. Změny očekáváme koncem nastávajícího pracovního týdne nebo o víkendu,“ popsal situaci Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu.
Smog v Praze
|
Do Prahy se aktuálně po několika letech vrátilo klasické lednové chladné počasí. Mráz spojený s bezvětřím je ovšem také jedním z důvodů smogové kalamity. „Mrazivé počasí je obvykle spojeno s anticyklonálním počasím, kdy slabé proudění vzduchu a výskyt inverzí teploty vytvářejí podmínky pro hromadění znečištění v blízkosti zemského povrchu a vznik smogových situací zimního typu,“ objasňují problém meteorologové.
Na klimatickou situaci v hlavním městě má vliv také inverzní počasí v Praze a v celé republice. „Nad ČR se vyskytuje výrazná teplotní inverze. Teplota s výškou stoupá. Vzduch se proto nemůže vertikálně promíchávat, studený vzduch je těžší než teplý, a nemůže tudíž stoupat, a proto panují nepříznivé rozptylové podmínky,“ uvedl meteorolog Pavel Šimandl. V Praze je kvůli inverzi chladněji, než na horách.
Zmíněné problémové polétavé prachové částice PM10 jsou téměř výhradně produktem lidské činnosti. Mezi zdroje znečištění náleží především takzvané stacionární zdroje, tedy tepelné elektrárny, teplárny, ale například také domácí kotle na tuhá paliva anebo auta (více zde). Polétavé částice však mohou pocházet také z půdy zbavené vegetace.
A podle odborníků platí, že čím menší průměr částice má, tím déle zůstává v ovzduší.
„Částice velikosti okolo 10 mikrometrů jsou zachyceny v horních cestách dýchacích, menší mohou pronikat do dolních dýchacích cest. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 mikrometru,“ uvedl Jindřich Petrlík z ekologické organizace Arnika. Smog může dělat problémy starším osobám, astmatikům a lidem s kardiovaskulárními problémy.
Větší zima než na teploměru
Za to, že je současná podoba zimy některým lidem více nepříjemná, než by se dalo na základě údajů na teploměru očekávat, může kromě jiného i rozdíl mezi skutečnou a pocitovou teplotou. Počasí se zdá chladnější, než je.
Příčinou toho je například i rozložení teplot do výše dvou metrů nad zemí. Meteorologické stanice měří teplotu přibližně ve výšce hlavy. Lidský organismus však teplotu vnímá u nohou. Na pocitové teplotě se podílejí skutečně naměřená teplota vzduchu, rychlost větru a vlhkost vzduchu.
