"Smlouva je vysoce pravděpodobně neplatná, proto Metrostavu neplatíme," prohlásil na mimořádné tiskové konferenci primátor Tomáš Hudeček. "Tento zásadní problém lze zcela jednoznačně přičíst právnímu diletantství vedení města z Bémova období a aroganci, která se projevovala nerespektováním zákonů a bezohledností vůči veřejným zájmům," dodal primátor.
Reakce Pavla BémaPan primátor Hudeček je ztělesněním politické hlouposti, manažerské nezodpovědnosti a dnes ještě navíc prostého lidského strachu. S ohledem na výši kontraktu a jeho právní komplexnost jej připravovaly a schvalovaly desítky právníků, rozhodovala vláda, ÚHOS a všechny myslitelné instituce. [...] Za Béma byly včas uhrazeny veškeré náklady tak, jak to vyžadoval kontrakt. Nedošlo téměř ke zpoždění stavby, přestože došlo ke třem propadům a realizovaly se technologicky nejsložitější součásti stavby. [...] A dnes? Za Hudečkem stojí samé dluhy. Tyto dluhy generují sankční poplatky v řádech desítek milionů korun. A ty bude Praha platit. Došlo k neuvěřitelnému a zločinnému zpoždění stavby. To jsou už nikoliv desítky milionů navíc, ale bohužel stovky. Opět je někdo bude muset zaplatit. Kdo? Daňoví poplatníci. Nezávidím panu primátorovi.“ |
Podle něj smlouvu nikdy neprojednala rada města, ani zastupitelstvo. Město se tudíž obává, že by platilo na základě nelegitimní smlouvy. Proto si nechává zpracovávat další právní posudky k této věci. "Město bez legitimního důvodu vyplatilo desítky miliard korun a v tomto protiprávním jednání nemůže pokračovat," řekl ČTK Hudeček.
Podle primátorova náměstka Jiřího Vávry by zakonzervování stavby ročně vyšlo na zhruba 1,6 miliardy korun. Vávra navíc Blanku označil za "pravděpodobně černou stavbu".
Odhad, který si město nechalo zpracovat v půlce března letošního roku od firmy IBR Consulting, hovoří o částce 370 až 418 milionů korun jako jednorázový náklad na zastavení prací.
Celé zakonzervování bude ještě dražší. "K této částce je nutné každý další měsíc připočíst fixní náklady 102,5 až 118 milionů," napsali do zprávy analytici. Zastavení prací by tak stálo mnohem víc, než kolik má město platit za provoz tunelu – to je ročně zhruba dvě stě až tři sta milionů.
Metrostav: usnesení rady existuje
Metrostav se k vyjádření magistrátu nechtěl ve večerních hodinách příliš vyjadřovat. "Já nemám slov. Nemůžu to komentovat, nemám co bych řekl. Celé mi to vyrazilo dech," uvedl mluvčí společnosti František Polák.
Otevře se Blanka na jaře 2014? |
Usnesení, kde byla smlouva s městem projednána, má podle mluvčího Metrostav k dispozici. "Usnesení rady samozřejmě existuje," trval na svém Polák.
"My se všichni podle té smlouvy pět let chováme. Po komunikacích vybudovaných podle této smlouvy jezdí Pražané autem a teď se budeme tvářit, že ta stavba neexistuje? Mně to připadá jako nějaký omyl, ale nejsem právník, tak to nemohu komentovat," řekl ale Polák agentuře ČTK ještě před začátkem tiskové konference.
Stavba plná problémů
Tunelový komplex Blanka, který se začal stavět v roce 2007, je největší podzemní stavbou nejen v Praze, ale i v ČR a údajně také nejdelším městským tunelem v Evropě. Komplex tunelů měří 5,5 kilometru, součástí je i nejdelší souvislý ražený tunel v ČR, dlouhý až 2,23 kilometru.
Datum zprovoznění se několikrát posouvalo, nyní se předpokládá jaro roku 2014, přerušení výstavby ale může tento termín oddálit. Výstavbu tunelů schválilo vedení města v čele s bývalým primátorem Pavlem Bémem (ODS) s tím, že bude stát asi 28 miliard korun.
Na začátku roku 2011 ale nové vedení města zjistilo, že by se cena měla vyšplhat na 38 miliard. Bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS), který byl ve funkci od listopadu 2010 do května 2013, nechal některé práce seškrtat, výsledná cena by nakonec měla činit 36 miliard korun.
Výstavbu provázela už dříve celá řada závažných problémů. Na stavbě tunelů několikrát propadla zemina, objevila se řada vážných problémů kolem financování stavby, stavebních povolení, proti stavbě protestovali obyvatelé z okolí.
