Takzvaná pacholata, která jsou umístěna v celé délce nábřeží a slouží lodím k přivázání ke břehu, jsou v těchto dnech zakryta a uzamčena.
„Provedli jsme uzamčení části vázacích prvků v délce přibližně osmdesáti metrů v proluce mezi stávajícími plavidly v oblasti limnigrafu na Výtoni,“ uvedl David Šmiták, vedoucí provozního oddělení firmy Trade Centre Praha, která náplavku pro Prahu spravuje.
Právě tato část nábřeží je totiž velice frekventovaná a pro krátkodobé stání ji využívají malá plavidla, pravidelně je ale zneužívaná plavidly s komerčním zaměřením, například prodejem občerstvení.
TCP se jim uzamčením pacholat snaží zabránit, aby sem připlouvala. Na rozdíl od lodí, které u břehu kotví stále a za místo si platí, tito „piráti“ na ostatních prodejcích parazitují.
Fotogalerie |
„Tento postup jsme zvolili vzhledem k tomu, že nám jde o urychlené řešení problému neoprávněného užívání nábřežní hrany,“ řekl Šmiták.
Situace zlobí hlavně legální prodejce občerstvení. „Platíme za toalety, kontejnery, oni se na nás jen přiživují,“ říká provozovatel jedné z lodí, která na náplavce kotví a který nechtěl uvádět svoje jméno.
Jeho rozčilení je pochopitelné, ti, co ke břehům po večerech připlouvají, mu odlákávají desítky zákazníků. Nemusí navíc platit nájem za kotvení.
Zakrytých sloupků, které na náplavce jsou od středy, si sám všiml před několika dny. „Jsou ošklivé, nevím, proč by tu měly být. Funkční řešení spíš je, že někdo něco udělá s loďmi, ne že zakryje místo. Oni si najdou jiné místo, kam to zachytit, třeba schůdky nebo lavičku,“ domnívá se.
Podle něj místo ožívá až večer, kdy takových nelegálních člunů s občerstvením připluje až deset.
Další z legálních podnikatelů se domnívá, že ti, co sem připlouvají, by za nájem i zaplatili, ale další lodě podle něj nechce magistrát.
Kotvit se může, prodávat jídlo ne
TCP prý nelegální činnost prodejců mapuje. „Snažíme se s nimi jednat a připravujeme ve spolupráci s hlavním městem Prahou a dalšími zúčastněnými stranami opatření vedoucí k zamezení nelegální činnosti,“ dodal Šmiták.
Pacholata by však měla být pořád dostupná rekreačním vozidlům. Na náplavce totiž lodě mohou určitou dobu zdarma kotvit. Krátkodobé nebo nouzové stání rekreačních plavidel je tak nyní možné o 300 metrů dál u Rašínova nábřeží nebo na protější straně Vltavy na Hořejším nábřeží.
Nájemné na náplavce
|
Situaci se snaží řešit radní pro oblast správy majetku a majetkových podílů Michal Hašek. „Připravujeme projekt týkající se náplavek. Problém je v tom, že od konce minulého roku se náplavkám dělaly rozsáhlé reklamy. Nastal tak problém s přetlakem lidí. Vznikají také nelegální akce. V rámci projektu bychom umístili na náplavku kamery, aby byl objekt hlídán. Doufám, že se situace uklidní,“ uvedl.
Podle něj TCP ve spolupráci s Institutem pro plánování a rozvoj zpracovávají celkově otázku významných ploch na vltavských březích, například v Praze 5. „Snažíme se najít ideální řešení. Nejexponovanější je prostor od železničního mostu do centra,“ dodal Hašek.
Úřady zatím mohou nepoctivce trestat ve správním řízení. Snahou TCP podle Šmitáka ovšem není někoho postihovat, ale dohodnout se na rozumném řešení.
Předtím, než náplavku vlastnila firma TCP, spadala pod Daniëla Hagena. Ten jednu z lodí využíval při podnikání, diskutovalo se proto o tom, zda se nedostává do střetu zájmů (psali jsme zde).
V minulých letech na nábřeží přibyly toalety i lavičky, malé lodě dostaly větší prostor. Náplavka pravidelně ožívá koncerty a dalšími akcemi, v letních dnech sem přicházejí tisíce Pražanů.
