„Jde o skutečně vynikající umělecké dílo pocházející z doby Karlovské či Václavovské, z let 1370-1380. Téma Krista v Zahradě Getsemanské bylo tehdy velmi aktuální. Paralely k němu lze najít například v rakouských zemích,“ popsal artefakt Jan Royt, historik a prorektor Karlovy univerzity.
Objev podle Royta dokazuje, jak hluboký vztah k výtvarnému umění dominikáni měli. I jejich zásluhou tato česká umělecká forma tehdy náležela k evropské špičce.
Fragment zachycuje klečící postavu oblečenou do zřaseného oděvu s tváří obrácenou vzhůru. „Dochází zde k produchovnění forem a tvarů,“ popisuje Jan Royt.
„Jde opravdu o unikátní objev,“ potvrdil výjimečnost nálezu také archeolog Jan Havrda, který se podílí na výzkumu v tomto areálu. Dominikánský klášter v místech, kde se nyní nachází areál Klementina, zanikl již v roce 1420. Někdejší klášter se posléze ocitl čtyři metry pod úrovní podlahy stávajícího chrámu sv. Salvátora. Duchovní život v komplexu u Křižovnického náměstí znovu oživil až příchod jezuitů v 16. století.
Umění ve vysavači
Nález neobyčejně cenného úlomku byl poněkud kuriózní. Reliéf Krista se až do loňska skrýval v jižní věži kostela sv. Salvátora v sakráriu, jímce sloužící k vylévání vody sloužící k náboženským účelům.
„Trochu neprofesionálně jsem jej odluxoval,“ popsal objev Petr Vacík, kaplan Akademické farnosti, která spravuje svatosalvátorský kostel.
Duchovní v přízemí jižní věže zpovídá věřící a jímku, umístěnou mezi dvěma křesly, se loni rozhodl vyčistit. Přitom mu ve vysavači uvázl též objemnější předmět. K jeho velkému překvapení se jednalo právě o vzácný doklad středověkého výtvarného umění. „Posléze u mne nějaký čas ležel na poličce,“ dodal Vacík.
Zítřejší slavnostní představení nálezu bude součástí takzvaného Popelce umělců.
„Jedná se o setkání víry a umění, jeho tradice vznikla před více než 90 lety v Paříži jako vzpomínka na umělce padlé v první světové válce,“ vysvětlil tradici Tomáš Halík, farář Akademické farnosti.
