Místo je označeno několika výstrahami, přesto tam policisté loni řešili hned třináct nehod, z toho dvě vážné. Tři lidé si odsud odnesli těžká zranění a sedmnáct lehká.
„Zajímavé je, že se žádná z havárií na tomto místě nestala v lednu, únoru, říjnu a listopadu, kdy podmínky řidičům příliš nepřejí,“ všímá si dopravní analytik Jaroslav Heinrich z ateliéru HBH, který se na výzkumu podílel.
Na zdánlivě přehledném a rovinatém úseku kutnohorské „prvotřídky“ s výrazně označenou křižovatkou by laik epicentrum nehod neočekával.
„Úsek silnice je rovný, široký a svádí k rychlé jízdě. Navíc řidič, mířící po silnici II/125 od Uhlířských Janovic směrem na uvedenou křižovatku, jede dlouhou dobu po hlavní. Tím může upadnout do jakési provozní slepoty. A to i přes to, že je křižovatka označená výrazně nadstandardně,“ vysvětluje vedoucí odboru dopravy v Kolíně František Pospíšil.
Příčinou většiny nehod na křižovatce u Poďous bylo paradoxně nerespektování přednosti v jízdě. „Přitom v minulosti byla na vedlejší komunikaci zvýrazněna přednost v jízdě doplněním svislého dopravního značení o příčnou čáru na vozovce, kterou doplnil nápis STOP. Zároveň s tím silničáři na vedlejší komunikaci vyznačili takzvané opticko–psychologické brzdy,“ popisuje Heinrich.
Žena sjela s autem do dva metry hlubokého výkopu, vůz v něm málem zmizel |
Ten zároveň odhaduje, že v mnoha případech mohlo řidiče oslnit „nízké slunce“. „U některých nehod je možné, že mohl řidič částečně přehlédnout vozidla na hlavní komunikaci kvůli nepříznivým světelným podmínkám. Silnice I/2 totiž vede téměř přesně v západovýchodním směru,“ domnívá se.
Vhodným opatřením, které by eliminovalo počet nehod na křižovatce, by mohlo být snížení maximální rychlosti na hlavní komunikaci před křižovatkou na 70 km/hod. Ale hlavně: „Zvýšení bezpečnosti na této křižovatce pomůže jednoduchá věc. Tou je vyšší pozornost účastníků silničního provozu. Policie nicméně iniciuje u správců pozemních komunikací také stavební úpravu křižovatky,“ konstatuje komisař Tomáš Barták z Dopravního inspektorátu v Kolíně.
Motorkáři na Kokořínsku
Další z úseků na středočeských silnicích, kde by měli řidiči zbystřit a povolit pedál, představuje silnice I/9 na Mělnicku. V kritickém úseku katastru obce Medonosy se loni stalo osmnáct nehod se dvěma smrtelnými zraněními. „Obecně je silnice I/9 známá nadstandardně vysokým víkendovým provozem, včetně různých akcí motorkářů,“ vysvětluje dopravní analytik Heinrich. V letech 2016–2018 bylo zásadní příčinou šesti nehod nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
„Souhlasím, velkým problémem jsou zde motorkáři. Území je navíc zahrnuto do Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, což zvyšuje počet nehod se zvěří. A rovněž naopak snižuje možnost vykácení nebezpečných stromů. Správce alespoň postupně obnovuje povrch, aby měl kvalitnější protismykové vlastnosti,“ vysvětluje Nina Ledvinová, tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).
Nejrozbitější silnice byla v Praze podle řidičů propadlá silnice v Ruzyni |
Třetí z nejvíce nebezpečných úseků na krajských komunikacích se podle analýzy pojišťovny Allianz nachází na křižovatce rušné silnice I/38 mezi Mladou Boleslaví a Nymburkem a silnice III/01013. U obce Nepřevázka se mezi lety 2016–2018 stalo dvanáct nehod. Při jedné zemřela jedna osoba a dvě utrpěly těžká zranění.
„Je bezesporu zajímavé, že plná polovina evidovaných nehod se stala v noci. Z toho lze usuzovat, že by bylo vhodné posoudit kompletnost a viditelnost dopravního značení v noci, případně za zhoršené viditelnosti,“ upozorňuje dopravní analytik Heinrich. ŘSD však toto místo nemá v takzvaných shlucích nehod vyhodnocené, a proto jeho dopravní úpravy neplánuje. „Co máme vyhodnocené jako shluk nehod, to řešíme s příslušným správcem a policií na pravidelných komisích pro bezpečnost,“ dodává mluvčí ŘSD Ledvinová.
