Anketu si nechalo vypracovat Sdružení pro architekturu a rozvoj. To letos v únoru založili architekti, urbanisté, odborníci na legislativu a stavitelé. Sdružení chce v Praze podporovat a popularizovat kvalitní architekturu a stavební rozvoj.
Devětačtyřicet procent z reprezentativního vzorku pěti set Pražanů si myslí, že v metropoli moderní a kvalitní architektura chybí. Čtyřiačtyřicet procent z nich je přesvědčeno o opaku, zbytek neví.
„Ve společnosti chybí touha město budovat. Nových krásných domů se v Praze postavilo opravdu málo. Vzorem by pro nás mělo být například Německo. Tam když se postaví ikonická stavba, je to světová záležitost,“ myslí si architekt a člen sdružení Josef Pleskot.
Podle něj je v evropských metropolích běžné, že architektonickými ikonami jsou především veřejné budovy. V Praze ovšem za posledních deset let žádná taková nevznikla. Poslední architektonicky ceněnou významnou veřejnou pražskou stavbou je nová budova Národní technické knihovny, která začala vznikat v roce 2006.
Téměř šedesát procent lidí si podle výsledků průzkumu také myslí, že by se v Praze mělo obecně více stavět. A to zejména rezidenční stavby. Šedesát procent respondentů souhlasilo s tvrzením, že by se v Praze měly stavět nové byty a pro celých třiaosmdesát procent Pražanů představuje problém snižování dostupnosti bydlení.
Vysoká cena bytů je tedy zásadní téma nejen pro lidi, kteří se chtějí do Prahy stěhovat, ale i pro Pražany, kteří už v hlavním městě bydlí. Jen třetina respondentů si myslí, že zvyšování hodnoty bytů je pozitivní.
Co si myslí Pražané o výstavběPrůzkum veřejného mínění vypracovala společnost IPSOS pro Sdružení pro architekturu a rozvoj. Odpovídalo 500 respondentů z Prahy ve věku 18 - 65 let. Chybějí v Praze moderní a architektonicky unikátní stavby? Rozhodně ano 17,5 % Spíše ano 31,4 % Spíše ne 27,8 % Rozhodně ne 16,6 % Nevím 6,7 % Mělo by se v Praze více stavět? Rozhodně ano 29,3 % Spíše ano 29,7 % Spíše ne 25,7 % Rozhodně ne 11 % Nevím 4,2 % Kde by se mělo stavět? Kdekoliv 8 % Na okrajích Prahy 26,3 % V širším centru 51 % Nikde 12,6 % Nevím 2,1 % Mely by se v Praze stavět nové byty? Rozhodně ano 28.2 % Spíše ano 30,9 % Spíše ne 24 % Rozhodně ne 13 % Nevím 4 % Zdroj: Sdružení pro architekturu a rozvoj |
„Nabídka bytů stále klesá a nyní je zhruba na polovině stavu, v jakém byla před pěti lety. Projekty prostě docházejí a těch nových je málo. Omezená nabídka ve spojení s vysokou poptávkou neudržitelně zvyšuje ceny, které se za dva roky zvedly o celých čtyřicet procent,“ vysvětluje šéf Central Group Dušan Kunovský, který ve sdružení zastupuje developery.
V průzkumu lidé odpovídali také na to, v jakých částech města by podle nich měla nová zástavba vznikat. Jednapadesát procent lidí by preferovalo výstavbu v širším centru města a na brownfieldech. Čtvrtina oslovených si myslí, že je nejlepší stavět na okraji metropole.
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy přitom dlouhodobě preferuje takzvané zahušťování města, tedy zástavbu na velkých rozvojových územích v širším centru na úkor rozšiřování Prahy do krajiny. A ačkoliv se o konci rozšiřování města hovoří již delší dobu, většina aktuálních developerských projektů vzniká právě na okrajích metropole.
„Praha by měla následovat příklady vyspělých měst, jako je Amsterodam nebo Hamburk se svou čtvrtí HafenCity, kdy město kvalitně zastavělo bývalé doky. To je příklad schopnosti města samo sebe plánovat, na kterém je vidět aktivní role města, které kooperuje s developery,“ uvádí architekt a urbanista Pavel Hnilička, podle kterého výstavba na okrajích Praze škodí.
„Za posledních deset let se do Prahy nastěhovalo devadesát tisíc lidí a do Středočeského kraje to bylo sto padesát tisíc lidí. Takže se i kvůli vysokým nákladům na bydlení nestěhují přímo do Prahy, ale za ni, čímž město výrazně zatěžují dopravou, když do metropole dojíždějí například za prací,“ říká Hnilička.
Rozloha nevyužívaných pozemků uvnitř města v současné době dosahuje téměř tisíce hektarů. I kvůli tomu je Praha ve srovnání se sousedními metropolemi poměrně řídce osídlená. Zatímco Praha má hustotu zalidnění 25 obyvatel na hektar, ve Vídni je to 41,v Mnichově 44 a v Berlíně 40 obyvatel na hektar.
