Majestátní Beethovenův platan, pod nímž prý geniální hudebník před dvěma stoletími snil o krásné hraběnce Clary-Aldringenové, prošel „lékařským“ zákrokem.
Ozdravná kúra strom stabilizovala a postarala se také o další dohled nad památným listnáčem. Vysokozdvižná plošina a speciální technika pro stromolezce umožnily ošetření stromu, který se svými 33 metry výšky, objemem koruny 38 metrů a průměrem kmene 712 centimetrů tvoří nepřehlédnutelnou dominantu této části Malé Strany.
„Naši arboretisté ořezali některé z větví stromu tak, aby snížili těžiště koruny a strom díky tomu získal větší stabilitu. Dřevina, stará takřka tři století, je místy napadena dřevokaznou houbou a ve spodní části jejího kmene je uzavřená dutina, která spolu s hnilobou může narušit stabilitu stromu,“ popsala zásah a stav unikátního listnáče Petra Fišerová ze společnosti Lesy hl. m. Prahy (LHMP), která o Beethovenův platan pečuje.
Vzhledem k okolnostem specialisté pravidelně monitorují zdravotní stav platanu prostřednictvím takzvaného stromového tomografu. Jde o přístroj v principu podobný těm v klasické medicíně. Technologie umí vykreslit stav dřeviny pod kůrou, ukázat skryté vady a tím odhalit včas možné problémy.
Rytíři i skladatel
Beethovenův platan podle legend vysadili na nynější zahradě maltézští rytíři již ve 12. století, v době založení své první komendy v Praze. Expertizy arboretistů jsou ovšem o něco střízlivější, stáří platanu odhadují na 290 let.
Malostranský platan si znamenitý německý komponista mohl prohlédnout v roce 1796. „Do Prahy tehdy Beethoven dorazil ve společnosti svého příznivce, knížete Karla Lichnovského,“ uvedl historik Rudolf Procházka. Skladatel se ubytoval nedaleko platanu, v domě U Zlatého jednorožce v Lázeňské ulici.
Zda Beethoven v Praze veřejně koncertoval, anebo vystoupil pouze v palácích svých aristokratických příznivců, není jasné. Nicméně se v metropoli českého království seznámil mimo jiné s devatenáctiletou dcerou hraběte Filipa Clary-Aldringena, komtesou Josefinou. „Vzdělaná a hudebně cítící Josefina si Beethovenova génia vysoce vážila,“ popsal Procházka. Aristokratka kromě toho velmi dobře zpívala a hrála na mandolínu.
Pod malostranským košatým stromem mohly Beethovena napadnout první tóny skladby Ah, perfido, spergiuro určené pro soprán a orchestr, věnované právě Josefině Clary-Aldringenové.
„Jde v podstatě o velkou, dramatickou árii,“ popisují dílo hudební odborníci. Kromě toho během malostranského pobytu Beethoven pro oblíbenou mladou šlechtičnu vytvořil ještě několik drobnějších skladeb, určených pro mandolínu.
Unikátní stromy
Platan javorolistý patří k nejpozoruhodnějším tuzemským listnáčům.
„Dobře zvládají městské znečištění, a proto se často vysazují v parcích a stromořadích,“ vysvětlují výhody platanů odborníci. Původ tohoto druhu stromu není docela jasný. Podle některých odborníků může však být dokonce potomkem již dávno vyhynulého, pravěkého třetihorního platanu javorovitého.
Společnost LHMP v současnosti v hlavním městě pečuje o 202 památných stromů. Tedy listnáčů, jejichž výčtu vévodí právě malostranský Beethovenův platan. V seznamu jsou kromě platanů javorolistých například ještě duby, lípy, cedry či tisy.
Vysoko na zmíněném žebříčku pozoruhodných stromů se nalézá také další platan javorolistý, rostoucí na Karlově náměstí. Jeho obvod dosahuje 695 centimetrů u země. Oproti svému mohutnému malostranskému příbuznému je však také o něco nižší a mladší, ční do výšky 17 metrů, jeho věk dosahuje 170 let.
Nejpočetněji jsou památné stromy zastoupeny v aleji lip srdčitých a velkolistých vysazených ve středovém pásu suchdolské Gagarinovy ulice. Věk devatenácti lip se pohybuje okolo 95 let, obvod jejich kmenů dosahuje 111 až 257 centimetrů, výška 11 až 21 metrů.
Ochrana jedinečných stromů má v Praze dlouhou tradici. Za premiérovou vyhlášku historici považují patent z doby císaře a českého krále Karla VI., otce Marie Terezie. V roce 1714 úřední vyhláška vzala pod dohled lipovou alej mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči. První seznam památných a chráněných stromů v Království českém vytvořil v roce 1899 schwarzenberský lesník Jan Evangelista Chadt-Ševětínský.
