Jednu takovou hrobku má například od loňska Praha 3 na Olšanských hřbitovech. „Změnili jsme díky hrobce letitou praxi, kdy byl popel mísen se zemí a bez obřadu umisťován do hrobky pohřební firmy,“ sděluje Jiří Ptáček (TOP 09), radní Prahy 3 a její bývalý starosta.
S důstojným obřadem
Byť obecní hrobkou disponuje vícero městských části, tato je výjimečná. „Je na ní umístěn QR kód s odkazem na webové stránky radnice, kde jsou uvedena jména všech, kteří zde nalezli místo posledního odpočinku,“ popisuje Ptáček.
Ke ztotožnění pochovaných museli dříve pozůstalí položit dotaz na sociální odbor radnice, což je praxe fungující i v ostatních městských částech. Důvodem tohoto řešení je mimo jiné fakt, že časem by se jména na náhrobek už nevešla. Jen za první rok zde při třech obřadech Praha 3 pochovala celkem 26 lidí.
Obecní hrob má od roku 2019 i Praha 4 na Krčském hřbitově. Od jeho vybudování už sem radnice umístila ostatky 183 lidí. O dva roky dříve se podobně zařídila i sedmá městská část, která osamocené nebožtíky ukládá do hrobu na hřbitově ve Strojnické ulici v Holešovicích. Pochovaných je zde už 57 lidí, přičemž naposledy sem přibylo deset uren při obřadu, který v říjnu vedl farář římskokatolické farnosti u kostela sv. Antonína.
Počet pohřbů žehem stále roste, kvůli tomu chybí na hřbitovech kolumbária |
Plány na obecní hrobku má už také Praha 10. „Urna s popelem je na rok uložena na hřbitově a po roce dochází k rozptylu na rozptylové loučce. V tomto volebním období však rada městské části schválila záměr zajištění obecní hrobky, takže v dohledné době dojde ke změně,“ sděluje mluvčí Prahy 10 Ján Bruno Tropp.
Zavržení i osamělí
Problém posledního útočiště lidí opuštěných, zapomenutých či dokonce společností vyvržených řešilo nejen vedení metropole, ale i různé instituce také v nedávné historii. Tak vznikala pozoruhodná pohřebiště, jako třeba na Zelené lišce v ulici Na Strži.
KVÍZ: Co víte o Dušičkách čili Svátku zesnulých? Otestujte se |
Dnes málokdo tuší, že sem od sklonku 19. století nebyli pochováváni jen obyvatelé Michle či Krče. Existovala zde i uzavřená enkláva, kam správa nedaleké pankrácké trestnice ukládala vězně, zesnulé například v důsledku nemocí. Anebo též ty, kteří si pohřeb zde objednali a předešli tím tomu, že jejich tělo skončí jako pomůcka mediků v patologickém ústavu.
„Všichni ti bezejmenní nešťastníci tu teď odpočívají vedle sebe, tak jak je zavolala k přelíčení smrt, doživotní i desetiměsíční, staří zloději i oběti svého přesvědčení,“ popsal trestanecký hřbitov reportér Egon Erwin Kisch.
Poslední cesta z žaláře bývala vypravována z vězeňského špitálu a mívala neměnný průběh. „Odtud byla rakev s nebožtíkem v den pohřbu vynesena a prostrčena dírou se železným poklopem ven, za ohradní zeď trestnice,“ uvádějí archivní dokumenty.
Na pohřební kondukt býval poněkud bizarní pohled. Vpředu šel trestanec s křížem, šest odsouzenců neslo na márách rakev a po stranách kráčeli příslušníci vězeňské stráže s karabinami s nasazenými bodly a šavlí po boku.
Dojít do Krče představovalo otázku dvaceti minut, nebožtíka poté nosiči spustili do šachty. Zvon krátce teskně zacinkal umíráček. Místo posledního odpočinku ozdobil kříž sbitý z latí beze jména. To nahradilo číslo, nikoli však trestanecké, ale podle pořadí pohřbu.
Ovšem též v tomhle útočišti bezprizorných existovalo místo pro vyvržené navždy. „V koutě u vchodu ve zdi je šest hrobů od ostatních ostentativně odloučeno. Jsou to sebevrazi,“ napsal Kisch.
Osobitý je také Ďáblický hřbitov, místo, kde historici hledají mimo jiné místa posledního útočiště štábního kapitána Václava Morávka, kněze Josefa Toufara anebo Zdeny Mašínové. Tedy obětí nacistických a komunistických represálií.
Na celém pohřebišti může být podle historiků odhadem nejméně 14 tisíc zemřelých či částí jejich těl. Nejsou to zdaleka jen osoby popravené v politických souvislostech. Osudy lidí uložených v Ďáblicích jsou podle historiků totiž pestřejší.
„Hromadně se tu pochovávali političtí vězni popravení na Pankráci i vrazi, různí kriminálníci a sebevrazi, kteří svůj život skončili ve věznici. A také opuštění lidé, tehdejší bezdomovci,“ uvedla historička Zora Dvořáková.
Hřbitovy se plní. Dušičky dokážou lidem provětrat peněženky (říjen 2021)
31. října 2023 |
