Stejně, jako nedávno prokoukla budova muzea díky kompletní rekonstrukci za 1,8 miliardy, proměnilo se nyní výrazně i jeho okolí.
Během dvanácti měsíců se dočkaly obnovy Čelakovského sady i prostor mezi historickým a novým objektem muzea. Náklady magistrát vyčíslil na 140 milionů.
Právě nově vzniklé prostranství ze světlé žulové dlažby v nejzápadnějším cípu Vinohradské je věnováno především chodcům, naopak auta tudy projedou už pouze jednosměrně úzkým koridorem.
Dopravní podnik tam navíc vybudoval osmdesát metrů dlouhý úsek tramvajové trati, který je prozatím zaslepený. Nechybí ani nástupní ostrůvek pro budoucí zastávky nebo masivní sloupy, které kromě osvětlení ponesou i trolejové vedení.
Město totiž plánuje zavést tramvaje z Vinohradské kolem Vrchlického sadů a hlavního nádraží až ke stávajícím kolejím v Bolzanově ulici.
Už dříve přitom Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) vypracoval v rámci podrobné studie tři varianty, kudy přesně by mohla trať vést. Dosud však město žádnou z nich oficiálně nevybralo.
Specialista pro koncepci dopravy v IPR Jakub Zajíček ale prozradil, že nejvhodnější bude trasování kolem Státní opery, odkud by měly tramvaje zamířit přes magistrálu před odbavovací halu hlavního nádraží.
U obou zmíněných budov by vznikly nové zastávky. Tato možnost se však aktuálně potýká se zásadním problémem. „Proti námi preferované trase dostat se s tramvají přímo před odbavovací halu se vyslovilo ministerstvo kultury,“ prohlásil Zajíček.
Souhlas Praha potřebuje, aby mohla provést nezbytnou změnu územního plánu a následně trať i postavit. Pokud se nepodaří resort kultury přesvědčit, koleje bude nutné posunout o kus dál do Opletalovy ulice.
2022: tramvají na Václavák
Nové zaslepené kolejiště také pomůže po letech vrátit tramvaje na Václavské náměstí.
„Doufáme, že do čtyř let trať vznikne,“ prohlásil nedávno pro MF DNES náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Potřebu stavět zdůvodňuje odlehčením přetížené tramvajové sítě v centru, zkrácením cesty při jízdě z Vinohrad či vytvořením alternativy pro výluky a mimořádné události.
V tomto případě je výhodou, že není potřeba měnit současný územní plán, který se zavedením trati už počítá. Naopak nutné je prověřit nosnost stropní desky ve stanici metra Muzeum, přes niž budou těžké tramvaje projíždět.
S projektem budování trati souvisí i další plánované úpravy v okolí muzea. V roce 2021 vznikne nová křižovatka mezi Legerovou a Vinohradskou. Součástí bude i přechod pro chodce, který do budoucna zcela nahradí tamní nevzhledný, avšak velmi frekventovaný podchod pod magistrálou.
Celý nově upravený prostor dostal nově název Muzejní oáza a stal se součástí takzvaného kulturního distriktu, který má zahrnovat i budovy Národního muzea, Státní operu, chystané Železniční muzeum na Masarykově nádraží nebo Muzeum hlavního města Prahy na nedaleké Florenci.
Cílem je tato místa dosud necitlivě odříznutá Severojižní magistrálou propojit a vytvořit v jejich okolí přívětivé prostředí. „Na jaře sem plánujeme umístit stolky a židle pro odpočinek procházejících. Zvažujeme i umístění mobilní kavárny,“ říká architekt IPR a spoluautor návrhu Muzejní oázy Jakub Hendrych.
Sto tisíc rostlin
Zásadní proměnou prošly také sousední Čelakovského sady. Léta neupravovanou zeleň a náletové keře nahradily plochy s nejrůznějším využitím. Kromě lidem přístupného trávníku nebo psí louky vznikly záhony a květnice. V nich má růst 230 druhů rostlin.
„Vycházíme z nejlepších tradic české flóry. Každá část má své téma a vlastní kompozici. Nechybí bezkolence, kosatce, pomněnky nebo fialky. V záhonech porostou třeba staré odrůdy tulipánů a narcisů,“ říká autor krajinářského řešení parku Ondřej Fous.
Zahradníci také vysázeli 65 nových stromů, například jerlíny, které se v pražských ulicích vyskytují už 130 let. Více se jich do změti inženýrských sítí uložených pod povrchem nevtěsnalo. Nové dřeviny často nahradily ty původní, které předčasně uhynuly kvůli exhalacím, zasolení v zimních měsících, rychlému odtoku srážkové vody i kvůli vibracím z projíždějících aut.
Ač to teď v zimních měsících nevypadá, celkem sem bylo vysazeno na 100 tisíc rostlin. Smyslem je obnovit městskou zahradu, tak jak místo koncem 19. století koncipoval významný zahradní architekt František Thomayer.
