Redakce MF DNES a iDNES.cz dala dohromady pět míst, která dělají Praze ostudu. Jsou to příklady, protože takových je v hlavním městě více. Tato jsou ale návštěvníkům Prahy hned na očích a měla by město lépe reprezentovat.
1Autobusové nádraží Černý Most
Konečnou stanici metra s autobusovým nádražím vybudoval dopravní podnik (DPP) před dvaceti lety v roce 1998. Přesto budova na první pohled vypadá, že už v Praze 14 stojí o dost déle. Nadzemní stanice metra je stále v dobrém stavu, ale autobusové nádraží pod povrchem vypadá podstatně hůře.
Železné zábradlí a sloupy jsou na většině místech zkorodované, rez stekla na fasádu a voda prosakující betonovými lávkami tvoří na chodníku boule, které vypadají jako stalagmity v jeskyních. Celkový vzhled nevylepšují ani lavičky na zastávkách z drátěných mříží a s “okrasným“ válcem. V několika případech je ve válcích díra a jsou plné odpadků.
Autobusový terminál je v majetku magistrátu hlavního města a rada již před lety zadala Institutu plánování a rozvoje (IPR), aby vypracoval studii na opravu této, ale i dalších stanic.
„Bude se jednat o celkovou přestavbu, která by měla vyřešit nejen kapacitní problémy, ale i jeho celkový vzhled. Odhaduje se, že by se proměna mohla začít plánovat příští rok,“ řekl mluvčí IPR Praha Marek Vácha.
2Palmovka
Dalším ostudným místem je taktéž autobusový terminál a stanice metra. Palmovka z 90. let zeje z poloviny prázdnotou a na místě, kde býval byt Bohumila Hrabala, vzniklo parkoviště. Před parkovištěm je navíc zrezivělá klec, která dříve sloužila jako zastávka autobusů. Byla zamřížována, aby v ní nikdo nepřespával.
Atmosféru se snaží zvelebit křoviny mezi stanicí metra a ulicí Na Žertvách, ale ty bývají plné odpadků.
„Ve veřejných podzemních částech stanice proběhla v loňském a letošním roce rekonstrukce. Co se týče povrchu, nyní jednáme o nových podmínkách pro realizaci výstavby v této lokalitě,“ uvedla Aneta Řehková, mluvčí dopravního podniku, kterému stanice Palmovka a pozemky patří.
Podle informací MF DNES má zde developer zájem vybudovat bytový dům s obchody. Na zlepšení čeká i křižovatka na Palmovce, chystá se na to městská část. Mělo by tu vzniknout plnohodnotné náměstí a u jedné ze zastávek v Zenklově ulici park.
„V roce 2018 bychom chtěli ve spolupráci s urbanisty a místními uživateli území začít realizovat drobná opatření, která by vedla ke změně Palmovky k lepšímu, například výměna mobiliáře, úprava zelených ploch a tak dále,“ popisuje plány místostarosta osmé městské části Petr Vilgus.
O všech plánovaných úpravách, které by radnice chtěla uskutečnit do roku 2030, se dočtete na stránkách palmovkated.cz.
3Na Slatinách
Jediná chudinská čtvrť v Praze, mezi Strašnicemi a Michlí, se od dob první republiky mnoho nezměnila. Osada dříve vznikla jako nouzové řešení, když se do města stěhovalo velké množství lidí. Dnes je považována za místo bezdomovců plné odpadků, černých skládek a s domy postavenými z různých stavebních i nestavebních materiálů.
Osadu proslavil režisér Jan Svěrák svým filmem Obecná škola, pro který zde točil exteriéry školy a hospody. Na začátku dubna výletní portál Praha Neznámá mylně uvedl, že se budovy v okolí “obecné školy“ budou bourat.
Domy má ve správě radnice Prahy 10, podle které nikdo o demolici nežádal. V budoucnu se s revitalizací celého místa počítá v Metropolitním plánu a Praha 10 už jedná o prodeji budov společnosti BesTen, která vlastní okolní pozemky.
„Praha 10 má zpracovanou urbanistickou studii, která ukazuje možnou podobu tohoto území asi za padesát let. S Metropolitním plánem souvisí tak, že je podkladem pro vyjednávání, neboť bez této studie by hrozilo, že zde bude zakreslena například průmyslová zóna a zmizí odtud veškerá zeleň,“ uvedl mluvčí Prahy 10 Vít Novák s tím, že zeleň zde chtějí zachovat.
Jakým způsobem se pozemky promění, zatím není jasné. V této chvíli jde podle Prahy 10 jen o koncept, který byl projednán s veřejností a schválen zastupitelstvem.
4Čelakovského sady
S výstavbou Čelakovského sadů se začalo v roce 1885 na místě, kde bývaly městské hradby. V 70. letech je od Václavského náměstí odstřihla Severojižní magistrála a lidé tudy začali jen procházet.
Přestože je park vedle Národního muzea, dnes více než sady připomíná temný hvozd. V křoví jsou odpadky, na zemi bývají poházené injekční stříkačky, pro které zde byl umístěn i speciální koš, a nad parkem ční oprýskaný výduch z metra.
Situace by se mohla brzy změnit, IPR připravil revitalizaci části parku a v lepším světle by měl být prezentován společně s otevřením opraveného Národního muzea letos v červenci. Čelakovského sady a okolí Národního muzea budou také prvním místem, kde bude rozmístěn nový mobiliář, který vzešel ze soutěže organizované Institutem plánování a rozvoje.
Všechny díly seriálu Ostudná místa |
„Pokud se jednotlivé části podaří sladit, tak by kultivace Čelakovského sadů mohla co nejdříve začít a ještě v letošním roce být dokončena. Tento termín však zatím nelze zaručit,“ řekla mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.
Jedna z vizí, jak park zpřístupnit, počítá se změnou trasy magistrály. Díky tomu by se Čelakovského sady opět spojily s Václavským náměstím. Část parku by podle dalšího návrhu mohla být oplocená, muzeum by tam mohlo mít část botanické sbírky, která by byla přístupná jen přes den.
5Podchod u Státní opery
Na opačné straně historické budovy Národního muzea v centru Prahy 1 jsou další místa nahánějící strach, a to nejen turistům.
Přímo za muzeem je podchod pod Legerovou ulicí, kterým s nepříjemným pocitem denně projdou tisíce lidí. A za Státní operou je podobný průchod, který vede podél garáží u Washingtonovy ulice. Na tomto místě se scházejí narkomani a zbloudilí turisté, kteří přijíždějí do Prahy přes hlavní nádraží.
„K nepříjemnému pocitu z podchodů přispívá i to, že se z nich nedá snadno uniknout. Proto by na některých místech mohl pomoci i vznik doplňkových funkcí, například obchodů či občerstvení,“ uvedl mluvčí IPR Marek Vácha.
Se situací kolem podchodů není spokojená ani městská část.
„Rozhodně nás netěší, že se pochybné existence v podchodu u Státní opery nacházejí, ale pokud nedělají žádný přestupek, tak je to veřejný prostor, kde se každý může svobodně pohybovat,“ uvedla k problému mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.
Oba podchody jsou ve správě Technické správy komunikací (TSK), která v nich každý den provádí ruční úklid. Podchod pod Legerovou ulicí nechává umýt jednou týdně i s dezinfekcí a podchod pod Wilsonovou ulicí jednou za dva měsíce.
V okolí podchodů policie řeší řadu přestupků, jako je například rušení nočního klidu, znečišťování veřejného prostranství nebo konzumaci alkoholu na veřejnosti a výtržnictví.
„Situaci se snažíme řešit a zmiňované delikty eliminovat v úzké spolupráci s Městskou policií hlavního města Prahy takzvaně pevnými hlídkami, které dnem i nocí dozorují prostor od ulice Wilsonova až po Bulhara,“ vysvětlil mluvčí policie Tomáš Hulan a dodal, že s případy násilí se policie na těchto místech setkává jen výjimečně.
Které z ostudných míst Prahy podle vás nejvíce potřebuje nápravu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 3. června 2018. Anketa je uzavřena.
