Kostel Krista Spasitele na Barrandově (2021)

Kostel Krista Spasitele na Barrandově (2021) | foto: Metrostav

Kostel mezi paneláky. Barrandov má novou svatyni za 200 milionů korun

  • 180
Výjimečnými parametry jedné z nejmodernějších církevních staveb v České republice se může pochlubit kostel Krista Spasitele, který nově zdobí Barrandov v Praze 5, dokončený v dubnu. Náklady dosáhly 200 milionů korun. Na nový svatostánek čekali věřící desítky let, v metropoli podobná stavba vznikla po přibližně jedné dekádě.

Sídliště zpravidla nevyvolávají dojem, že by náležela k místům, kde lidé hledají cestu k duchovnu, posvátnu, ke ztišení a modlitbám. Přesto existence kostela a s ním související komunitní centrum podle duchovního správce má smysl.

„Již první bohoslužby a ohlasy potvrdily, že kostel se opravdu povedl a bude pro naši farnost důležitým místem pro setkání s Bohem i mezi sebou navzájem,“ řekl farář Josef Ptáček, iniciátor celého projektu.

Kostely jako místa setkání

Novodobé kostely mají přitom podle odborníků trochu jiné zaměření než dříve postavené chrámy. „Slouží daleko více jako komunitní centra, mají například kinosály, klubovny nebo kavárny,“ vysvětlil. 

KVÍZ: Znáte nejzajímavější kostely v Čechách a na Moravě?

Platí to obzvláště na sídlištích na okraji velkoměsta, kde často chybí kvalitní veřejná infrastruktura. Farnost zde proto plní funkci místa, kde se lidé potkávají nejen v rámci bohoslužeb.

To potvrzují také plány, které má farnost s komunitním centrem. Ty však nyní omezují pandemické restrikce. 

„Těšíme se na různé vzdělávací programy, besedy, podnětné filmy, ale i hudební vystoupení či tanec,“ uvedl Ptáček. Farnost pořádá zážitkové programy pro základní školy a gymnázia, a to vždy před vánočními a velikonočními svátky. K mimořádným akcím patří například duchovní farní dovolená v premonstrátském klášteře Teplá v západních Čechách.

Tuny hliníkových pásů

Pozoruhodnost představuje kostel Krista Spasitele také z pohledu projektantů a stavitelů. „Půdorys ve tvaru kříže obklopuje příčnou loď a nad ní se symbolicky vznáší zlatý prstenec, přinášející do chrámu světlo,“ vysvětlil Petr Dušek z Metrostavu, který objekt budoval.

Řada technických zajímavostí je spojena přímo s technologií stavby. „Kapli tvoří konstrukce ze svařovaných hliníkových pásů, která dohromady váží skoro 10 tun. Budovu vyhřívá tepelné čerpadlo se sedmi vrty o hloubce 110 metrů,“ vysvětlil šéf projektu Josef Majer.

O akustiku, důležitou pro církevní budovu se stavaři postarali tím, že instalovali speciální desky pohlcující zvuk. Komunitní centrum v polozapuštěném a z jihu prosvětleném suterénu je optimálně a zcela bezbariérově propojeno s úrovní terénu i chrámové lodi. „Čitelný půdorys, výrazný portál, věž se zvony, příčná loď a nad ní symbolický otevřený zlatý prstenec, přinášející světlo,“ tak novostavbu charakterizuje architekt Jakub Žiška, v jehož ateliéru plán vznikl.

Loď chrámu má další specifika. Lavice jsou uspořádány ze tří stran oltáře, jenž se tak stává skutečným centrem dění. Optimální tvar má kůr pro zpěváky se symetrickým prostorem pro varhany. Nalézá se nad vstupem, a tím zajišťuje dobré akustické parametry interiéru. 

„Specifikum stavby představovalo třeba také to, že jsme měli zakázáno pracovat o nedělích,“ komentoval stavbu šéf projektu. Má to jednoduché vysvětlení, sedmý den je podle věrouky zasvěcen odpočinku.

Zmíněný ateliér se stal autorem také dalších světských či sakrálních staveb v Praze a v regionech, například chrámu sv. Františka a Kláry v Lochotíně v Plzni. K jeho dílům náleží i rekonstrukce historické radnice v Kardašově Řečici.

Kostel na Zlíchově byl už malý

Nový kostel umožnil rozšířit nabídku bohoslužeb pro početnou komunitu věřících na barrandovském sídlišti. Těm až dosud sloužil kostelík sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově, který však již svou kapacitou pro potřeby farnosti nedostačoval.

Barrandovský kostel Krista Spasitele představuje v pátém obvodě novou církevní budovu takřka po 80 letech. V nejtemnější době českých dějin, v roce 1942, byl v Košířích vysvěcen funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého. O jeho výstavbu se zasloužil místní spolek v čele s duchovním Václavem Chlumským, který v letech německé okupace tak prokázal kus odvahy. Naopak k novým pražským sakrálním budovám náleží například Komunitní centrum Matky Terezy na Jižním Městě poblíž stanice metra Háje. To se otevření a posvěcení dočkalo na jaře roku 2007.