Svědčí o tom také aktuální analýza Českého statistického úřadu (ČSÚ) Vývoj obyvatelstva České republiky – 2022. Rostoucí počet Pražanů tlačí nejvíce na školství, trh práce tuto situaci zvládá podle odborníků o poznání lépe.
O přibližně 92 tisíc cizinců vzrostl počet Pražanů v uplynulém roce. Takřka 76 tisíc z nich přišlo z Ukrajiny čelící ruské agresi. „V roce 2022 vývoj počtu obyvatel nejvíce ovlivnila bezprecedentní výše zahraniční imigrace v důsledku silné migrační vlny z Ukrajiny po vypuknutí válečného konfliktu,“ potvrdil mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.
Migrace zbrzdila stárnutí Česka. Průměrný věk obyvatel se po letech snížil |
Význam migrace z Ukrajiny vynikne při pohledu na tabulku přistěhovalých podle pěti nejčetnějších státních občanství. Na druhém a třetím místě se nacházejí Slováci a Rusové, jichž do hlavního města dorazilo okolo dvou tisícovek. Přes tisícovku přibylo Indů. Podíl Ukrajinců na zahraniční migraci se pohybuje ve zmíněném roce okolo 90 procent. Pro srovnání, mezi lety 2017 a 2020 se jednalo o 27 až 59 procent.
Stěhování do Prahy
*(počet cizinců, kteří rozšířili pražskou populaci)
(počet Čechů z jiných regionů, kteří rozšířili pražskou populaci, minusové znamínko znamená, že atraktivita Prahy pro Čechy klesá) Zdroj: ČSÚ |
Dorost pro hlavní město
Z Ukrajiny přicházely především ženy v produktivním věku s dětmi, a proto se loni poprvé od poloviny 80. let meziročně snížil podíl seniorské části populace v rámci ČR. V Praze je to znát mimo jiné na snižujícím se průměrném věku. Ten v roce 2021 dosáhl hranice 42,3 roku, loni klesl na 41,7 roku. Index stáří, jenž vyjadřuje, kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na sto dětí, klesl loni na 93,5 z 99,2 v roce 2021. Přibývá také obyvatel v mladších věkových skupinách, znát je to také například na skupinách do 14, ale i do 65 let.
Metropole obyvatele získává také vnitřním přistěhovalectvím z ostatních krajů ČR. V tomto ohledu je však představuje jako specifickou veličinu. „Velkou zásluhu na rostoucím objemu vnitřního stěhování měli občané Ukrajiny, kteří s výjimkou roku 2014 každoročně představovali nejpočetnější skupinu cizinců migrujících uvnitř republiky,“ shrnuje zmíněná analýza.
Mezi domácími analýza za roky 2013–2022 ukazuje, že jednoznačně nejčetnější pohyb převažuje z Brna do Prahy. Ve zmíněné době se jednalo o devět tisíc změn pobytu. Přičemž v roce 2022 to byla jen tisícovka. Druhý nejsilnější proud dosahoval jen poloviční intenzity a směřoval do hlavního města z Ostravy. Významnější hodnoty má též přistěhovalectví z Plzně.
Naopak metropoli opouští Pražané zpravidla kvůli vysokým životním nákladům či obtížně dostupným a drahým bytům. Významná je mezi nimi věková skupina mezi 25 a 30 roky věku. Během loňského roku hlavní město opustilo 31 161 obyvatel. Naopak přírůstek stěhováním činil 81 202 lidí.
Tlak na školství
Nové bydlení odcházející Pražané nalézají zpravidla ve středních Čechách nedaleko pražského pomezí. „V přepočtu na tisíc obyvatel dané obce byla úroveň vnitřního stěhování v rámci této skupiny obcí nejvyšší v Chýni (60 ‰), dále v Nehvizdech (41 ‰) a v Bašti (40 ‰),“ shrnuje analýza ČSÚ. Stěhování má zásadní vliv na rozvoj Prahy také letos. Čerstvá data statistiků za 1. a 3. čtvrtletí 2023 shrnují, že přirozený přírůstek velkoměsta dosáhl 123 lidí. Počet přistěhovalých se blíží hranici 39 tisíc lidí. Z toho takřka 22 tisíc dorazilo z ciziny, významný je opět počet příchozích z Ukrajiny.
Příliv nových obyvatel a jejich potomků je nejvíce znát ve školách. Na základkách v metropoli se učí 10 tisíc dětí z Ukrajiny.
„To je jako kapacita 18 průměrných škol. Je tu také zápisová turistika, ta je plní z 20 procent,“ upozornil Antonín Klecanda (STAN), radní pro oblast školství, sportu a volného času. Nejhůře v tomto ohledu na tom podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy jsou Praha 9 a Praha 10. Deficit volných míst v obou obvodech dosahuje přibližně dvou tisícovek míst.
Naopak na nezaměstnanosti příliv nových Pražanů negativně znát není. „Navzdory nevalné ekonomické kondici se daří nacházet uplatnění pro české zaměstnance, a to dokonce i po začlenění více než 100 tisíc ukrajinských uprchlíků na pracovní trh,“ uvedl k situaci ve sféře zaměstnanosti za září letošního roku Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Nezaměstnanost letos v září klesla na 3,07 procenta. Počet volných míst meziročně stoupl o 11 192 pozic na 85 733.
