Přes dvě stě krav, asi dvacítka koní, pastviny a rozlehlá pole. Tohle všechno je součástí farmy rodiny Poláčkových z malé obce Hole nedaleko Okoře. Souhrnem tady chovají asi 340 zvířat.
Teď mají problémy kvůli extrémnímu suchu. Řeší, jak všechna zvířata napojit. Vody ve studních mají málo a naposledy tady zapršelo před třemi týdny. „Voda po vysušené zemi jen stekla,“ říká majitel farmy Oldřich Poláček. Alespoň nějakou se jim podařilo zachytit do rezervoáru, který si před lety vybudovali. Vydržela tři dny.
„Do rezervoáru taky čerpáme vodu z mokřadu, který tady je. A když ten nestíhá jako teď, jezdíme pro vodu z řadu do Svrkyně,“ popisuje současný stav Poláček. Vodu z vodovodu začali vozit už v polovině června.
Krávy a sucho
|
Farma za běžných okolností čerpá ze tří studní. Poláček všechny v minulosti propojil, aby mohl zásobovat plynule kravín i stáje, pokud jedna z nich kolabuje.
„Před dvěma měsíci to začalo tak, že kolem čtvrté odpoledne jsme museli nahoru do stájí pouštět vodu z kravína. Teď už nemá dcera nahoře vodu tak v jednu odpoledne,“ nastiňuje Poláček.
Na farmě je v kravíně sedmdesát jalovic, dvě stě dojných krav a asi 50 kusů dalšího dobytka. Jedna kráva vypije od 80 do 150 litrů vody denně. Hodně přitom totiž záleží na počasí.
„Když je takové vedro jako teď, zvířata si stoupnou k napajedlům a vodu kolem sebe cákají. Tím se ochlazují. Je to dalších dvacet třicet litrů na kus denně,“ popisuje farmář.
A tím to nekončí. Ve stájích je 18 koní. „Jeden spotřebuje za den asi čtyřicet litrů vody,“ popisuje Poláčkova dcera Bára, která má koně na starosti.
Podtrženo, sečteno, farma potřebuje zhruba 32 tisíc litrů vody denně. A to ještě nepočítáme vodu, která se používá třeba na sprchování koní, mytí stáje, kravína nebo proplachy dojírny. „Apeluji na majitele koní, aby vodou neplýtvali. Jízdárnu už nekropím vůbec,“ dodává Poláčková.
Jednu studnu zapne v sedm ráno a kolem jedné odpoledne už voda neteče. „Pak ji musím odpojit a čekat zase do sedmi do rána. Nechávám ji dopouštět většinu dne, abych pak měla vodu na těch pět šest hodin.“
Poté, co voda dojde, přepne na druhou studnu u kravína, kde je vody o něco víc. „Krávy v tu dobu pijou kupovanou pitnou vodu,“ dodává.
Vodovod není
Čerpat od sousední Svrkyně je třeba i dvakrát týdně. Cisterna má objem deset kubíků, rezervoár pojme 180 kubíků. „Otočíme se osmnáctkrát. To jsou šílené přesuny, které farmu zatěžují. Když dáme osmnáct cisteren, týden vydržíme. Do toho jsou žně, práce na polích, ve stáji. Bedlivě sledujeme stav vody, a když se nám uvolní ruce, okamžitě musíme vozit,“ popisuje.
Za 18 cisteren zaplatí farmář 8 100 korun. „K tomu si připočtěte dopravu a další náklady,“ připomíná.
Problémy s vodou nejsou v Holi nové, i když letošní sucho je extrémní. Obec leží nedaleko zříceniny hradu Okoř v okrese Praha západ. Rozkládá se na kopci, s nedostatkem vody se tady tak potýkají dlouhodobě.
Problém prohloubil i nárůst Poláčkova dobytka. „Navýšili jsme počet zvířat z osmdesáti na dvě stě, aby měl chov nějakou ekonomiku. A to je i maximum, co Hole unese.“ Kdyby měl totiž farmář jen stádo o osmdesáti zvířatech, návratnost by podle něj nebyla žádná.
Protože však Poláček o stavu vody ve studnách věděl, vybudoval zmíněný rezervoár a vyhloubil i další studnu. A teď se snaží o zavedení vodovodu do obce. Je ochoten jeho budování spolufinancovat.
„V minulosti jsem slíbil, že se budu na výstavbě vodovodu finančně podílet. Celou investici ale zaplatit nemůžu.“ V sousední Svrkyni, odkud teď vodu kupuje, je už dokonce připravená odbočka. Na realizaci však chybějí peníze.
Rozpočet uvádí celkovou investici kolem šesti milionů korun, obec přislíbila 1,5 milionu, farmář může přispět stejnou částkou. Jak daleko je Svrkyně s žádostí o další peníze, se MF DNES nepodařilo zjistit. Starosta František Šafránek nebyl celý den k zastižení.
O špatné situaci přitom nemluví jen farmář, ani ostatní obyvatelé obce vodu nemají.
„Mám studnu hlubokou dvacet metrů, starou přes dvě stě let. Bývala tam voda tři čtyři metry. Minulý týden jsem to měřil, je tam metr,“ potvrzuje další z místních, Jan Racek. Situaci chce řešit krátkodobě dovážením vody jako jeho sousedka. Ta tady sice přebývá jen v létě, ale vodu si letos celou sezonu přiváží v barelech z Kladna.
„Dlouhodobě nevím, opustit to tady nelze,“ uzavírá Racek ještě s jednou poznámkou. „Nejsou to ale jen horka. Byly i slabé zimy, tak je vody méně.“
