Zelenině, ovoci a bylinkám se může dařit i přímo uprostřed sídlišť a obytných čtvrtí. Stačí je vysadit v pytlích, bedýnkách či přepravkách s hlínou v prostoru některé z přibývajících komunitních zahrad.
Jedno z prvních takových míst v Praze vzniklo pod názvem Prazelenina v roce 2012 v proluce mezi činžovními domy v pražských Holešovicích.
"Viděl jsem fotku z Helsinek, kde si pár přátel založilo ve městě zahradu pro kamarády a sousedy, a nadchlo mě to," vypráví zakladatel Prazeleniny Matěj Petránek.
Pražské komunitní zahradyStávající:
Letos přibudou:
Jak začít pěstovat? Stačí se registrovat přes web či Facebook jednotlivých zahrad a zaplatit členské poplatky. Kapacita je samozřejmě omezena. Kolik to stojí? Pronájem pytle či záhonku stojí od 500 do 1 000 korun. Kuchyňka – zde se bude platit investiční částka 2 500 Kč (investice do nářadí, zázemí atd.) plus provozní částka závislá na osevním plánu a míře zapojení. Sezona: Většinou od konce března do konce října. |
V pytlích naplněných zeminou si v jeho zahradě, která se loni o kousek přestěhovala na opuštěný pozemek, kde stával pivovar, lidé mohou po zaplacení členského poplatku pěstovat cokoli. Zelenina, ovoce či bylinky tu loni rašily ze sto třiceti pytlů.
Jde o sousedské vztahy
Nejde však zdaleka jen o pěstování plodin – cílem komunitních zahrad je i pěstění sousedských vztahů. Proto se zde pořádají i různé kulturní akce a sešlosti. Zahrady se také často budují společnými silami pěstitelů.
Loni vznikla nová městská zahrada Ulitej záhon u Domu mládeže Ulita na Žižkově. První sezonu se tam pěstovalo v pytlích na vybetonovaném plácku. Teď se zahrada přestavuje. Velkou část prací odvedou sami budoucí pěstitelé formou workshopů.
"Odstraní se beton a pak budeme třeba společně sázet keře, zakládat takzvaný permakulturní záhon nebo stavět hliněnou pec na chleba," těší se Monika Rohlenová z obecně prospěšné společnosti My.Aktivity, která Ulitej záhon provozuje.
Aby nepřišli pěstitelé zkrátka, bude jim tuto sezonu k dispozici menší pruh pro pěstovací pytle.
Vlastní, či společný záhon?
Již třetí sezonu letos zahájí komunitní zahrada na Jižním Městě. Tam se nejprve pokoušeli o společné pěstování na jednom záhoně.
"Zjistili jsme, že to nefunguje, že každý touží po tom svém kousku země, takže raději každý dostal své malé políčko. Ten koncept se osvědčil a využívají ho víceméně všechny fungující komunitní zahrady v Praze," vypráví Lucie Lankašová z neziskové organizace Kokoza, která má projekt na starosti.
O společné pěstování se však letos pokusí v Holešovicích. Tam na třech arech půdy zaniklé zahrádkářské kolonie vzniká zatím největší pražská komunitní zahrada Kuchyňka. Její záhonky budou patřit všem.
"Teď se zde budují terasy, různé přístřešky nebo třeba kompostovací záchod. Formuje se celá podoba zahrady, takže letos se budou pěstovat méně náročné plodiny. Časem ale chceme, aby se tu pěstovalo vše, co se dá sníst, a pokrylo to naši spotřebu ovoce a zeleniny," říká Hana Vacková z Kuchyňky.
Zahradničí třicátníci i rodiny
Výše členských příspěvků se ve společné zahradě liší podle míry zapojení jednotlivých zahradníků. Pokud zaplatíte nejvyšší částku, můžete si na zahradu chodit prakticky jen pro úrodu.
Členské příspěvky na osobu se ve většině zahrad pytlového typu pohybují v rozmezí pět set až tisíc korun na sezonu. V Kuchyňce se bude částka každý rok lišit podle osevního plánu.
A co si Pražané ve svých pytlích nejčastěji opečovávají? "Nejvíc se pěstovaly jahody, okurky, rajčata, ale měli jsme i jeden meloun," říká s úsměvem Rohlenová z Ulitýho záhonu. Oblíbené jsou i bylinky, saláty nebo dýně.
Nejčastěji mezi pražské komunitní zahrádkáře patří aktivní třicátníci, rodiny s dětmi a senioři.
