Je to právě rok, kdy byl slavnostně otevřen první kompletně obnovený objekt. Bývalý koloniál za tu dobu začal sloužit lidem z širokého okolí jako centrum společenského života. Pravidelný program i jednorázové akce organizují dobrovolníci, kteří se chtějí na oživení lokality podílet.
Funguje zde pravidelný filmový klub, který se zaměřuje na dokumentární filmy a následnou debatu s jejich autory. Konají se výtvarné kurzy a dílničky pro děti nebo hodiny jógy či nejrůznější besedy.
Součástí koloniálu je dnes i posezení, kde je možné si dát kávu nebo čaj. Otevřeno je nyní pouze v rámci větších akcí, to se však brzy změní.
„Od prosince bude několik dní v týdnu pevná otevírací doba, kdy si sem lidé budou moci zajít posedět,“ slibuje Martin Dvořák z občanského sdružení Odborníci a občané pro revitalizaci památkové zóny Buďánka a okolí.
Jeho členové se zasazují o záchranu osady a prostory v majetku radnice Prahy 5 mají pronajaté ještě na příštích sedm let.
Nájezd developera
Bývalá kolonie měla původně patnáct domů. Kvůli plánované developerské výstavbě jich však v roce 2004 nechala tehdejší radnice devět strhnout a dnes jsou patrné jen základy. Šest z nich v žalostném stavu nakonec stát zůstalo, protože z necitlivého projektu sešlo.
Fotogalerie |
K lepšímu se situace obrací poslední tři roky. Pod vedením sdružení začal úklid opuštěných domů, uvnitř nichž byl nepořádek po bezdomovcích i suť z rozpadajících se stěn. Objekty dostaly nové krovy i střešní krytinu, aby se zabránilo zatékání a další degradaci zdiva.
Aktuálně dělníci pracují na záchraně opěrných zdí, které zpevňují svah, na němž kolonie stojí. Také je už hotový projekt a vydáno stavební povolení na kompletní obnovu sítí v celé osadě. Tuto akci financuje Praha 5 a hotovo by mělo být v první polovině příštího roku.
„Městská část zajišťuje obnovu infrastruktury a další základní podmínky, aby byla Buďánka následně připravena pro vstup jednotlivých investorů a organizací. Následně počítáme s využitím pro širokou veřejnost,“ sdělil starosta Prahy 5 Pavel Richter (TOP 09).
Objekt poslouží předškolákům
V pokročilém stadiu příprav je už také rekonstrukce objektu sousedícího s bývalým koloniálem, která má podle odhadů vyjít na devět milionů korun. K zahájení s největší pravděpodobností dojde už v příštím roce.
Počítá se s tím, že by tady za dva roky začal fungovat předškolní klub pro děti z vyloučených nebo ohrožených rodin, který by provozovala organizace Člověk v tísni. Součástí bude i veřejná dílna, kancelář nebo sál. Další dva objekty jsou v projektové fázi příprav, s nutnými opravami by se mělo začít v dohledné době. Na konci roku 2019 by tak mohly být dohromady obnoveny čtyři objekty.
Rozhodnutí ještě nepadlo ohledně zbytků zbouraných staveb, které se nepodaří vrátit do původní podoby. „Po diskusi s památkáři jsme došli k závěru, že by na původních půdorysech mohly vzniknout nové konstrukce ve stejném objemu, ale v moderním hávu,“ říká Dvořák s tím, že tvořit repliky by už nedávalo příliš smysl.
Názor veřejnosti
Základní představa celkového využití kolonie vzešla z ankety, do které se na podzim roku 2015 zapojila veřejnost. Z výsledků vyplynulo, že si lidé přejí, aby domy sloužily kultuře, vzdělávání, ekologii a sociální oblasti.
Definitivní podobu areálu a co kde konkrétně bude, určí teprve soutěžní workshop, v němž svoji vizi představí osm vybraných architektonických ateliérů.
„Výsledky soutěže bychom měli znát na jaře příštího roku. Architekti si Buďánku několikrát prošli a už o ní přemýšlejí,“ vysvětluje Dvořák. Rozhodně je jasné, že dříve než za pět let nebude reálné celý areál znovu kompletně obnovit.
Součástí záměru je také kultivace zeleně a přístupových cest. Areál bude volně přístupný a poslouží třeba jako cíl vycházek. Už nyní zde stojí malá vinice založená sousedy, chystají se úly pro včely a záhonky. Přibýt by mohly lavičky, prostory pro děti nebo plocha pro piknik. Jedním z nápadů je vybudování nového koryta, kudy by vedl Motolský potok. Ten v současnosti vede lokalitou pod zemí.
Zásadním tématem pro úspěšné dokončení obnovy bude pochopitelně dostatek finančních prostředků. Dohromady práce spolknou desítky milionů. Oprava bývalého koloniálu vyšla na více než tři miliony korun. Na záchranu zóny už dříve přispěla pěti miliony také ČSOB.
Nyní sdružení připravuje žádost o evropské peníze. Dalším zdrojem mohou být nadace, které by následně samy prostory využívaly pro některé své projekty odpovídající celkovému konceptu.
Spolek jedná s organizacemi Člověk v tísni a Konto Bariéry, Nadací Proměny Karla Komárka nebo Fondation Braillard Architects. Třetí možností, jak finance získávat, jsou donátoři ze soukromé sféry.
