„Byl skvělý pocit vidět zase žhnout ocel, cítil jsem hrdost, že jsme se zase zvedli z úplného dna,“ radoval se z prvního „odpichu“ oceli Karel, jeden z dlouholetých pracovníků kdysi slavných oceláren. Kladenské hutě obnovily výrobu oceli a začaly tavit po devíti měsících odstávky, kterou vyvrcholila vleklá finanční i personální krize firmy Poldi, s. r. o. (více zde).
Tu v současné době vlastní společnost Rucarto Limited zapsaná v Kyperské republice, jejíž akcionářská struktura nejde rozkrýt. Původně se měla ocelárna rozjet podle plánů nového italského jednatele Adriana Zambona na záchranu společnosti již v srpnu.
„Zdržení bylo dáno tím, že se protáhla jednání s dodavateli elektrické energie a plynu, museli jsme sladit naše rozdílné představy a dodat nové dokumenty,“ vysvětlil MF DNES Zambon. Potvrdil, že vůči elektrárnám i plynárnám už hutě nemají žádný nesplacený závazek, a dokonce už začaly platit zálohy za energii.
„Máme už delší čas připravené kovárny, doopravili jsme poslední části ocelárny a minulý týden jsme začali pracovat i v ocelárnách. Zádrhelů je méně, než jsem očekával,“ tvrdí.
První odpich po odstávce byl podle účastníků téměř slavnostní událostí. „Přišla se podívat spousta lidí. Natáčeli a fotili si to na mobily i foťáky,“ popisuje personální ředitel firmy Antonín Čimera. Další, zatím zkušební tavby budou tento týden, pak už se bude vyhodnocovat a tavit naostro.
„Nejprve potřebujeme zjistit, zda jsme schopni dosáhnout uspokojivých výsledků pro různé kvality výrobků z oceli a nabídnout trhu tu nejvyšší. Testujeme celý proces, tedy celou cestu oceli až na žíhárnu. Zhruba za týden bychom měli mít výsledky této zkoušky. V té chvíli jsme schopni nabídnout celou řadu výrobků z oceli, trh na nás čeká,“ věří Zambon.
Celkovou investici potřebnou na rozjetí výroby, včetně splacení všech dluhů Poldi, odhaduje asi na 250 milionů korun. „Hodně se firmě povedlo uspořit díky údržbě,“ doplňuje. Naplno by se výroba podle něj měla rozjet ještě do konce září.
„Předminulý týden jsme v kovárnách již kompletovali některé polotovary, které jsme měli na skladě ještě z doby před odstávkou, a odesíláme je klientovi. Sbíráme další objednávky, někteří klienti na výrobky čekají a my už víme, že budeme schopni dodržet termíny. V současné době studujeme objem nových nabídek, které by nám mohly pokrýt výrobu zhruba do ledna příštího roku,“ odhaduje Zambon.
Skalní poldováci se vracejí
Poldi, kde před krizí pracovalo na 400 lidí a před rokem 1989 dokonce přes 20 tisíc lidí, stále hledá zaměstnance a přemlouvá ty, kteří hutě v době krize museli z existenčních důvodů opustit. V současné době oživuje provozy již na 175 lidí.
„S tím, jak jsme se dohodli na způsobu plateb dlužných mezd a dodržujeme termíny, se důvěra lidí navrací. A s tím přicházejí zpět i bývalí pracovníci, rádi se vracejí. Ne všichni, ale takových osmdesát procent bývalých zaměstnanců ano,“ dodává Čimera s tím, že huť shání hutníky-oceláře, soustružníky, kováře, řidiče mašinky či pilaře.
Ve výplatách dlužných mezd dostali přednost právě navrátilci, ostatní musí ještě počkat. Například 20. září dostanou zaměstnanci spolu se srpnovou mzdou i polovinu výplaty za letošní duben. O měsíc později pak kromě zářijové mzdy i peníze za květen a tak dále. „Začaly se vyplácet i stravenky a důchodové pojištění, myslím, že je to na dobré cestě,“ věří personální ředitel.
Vyučit se ocelářem od mistrů
Šestapadesátiletý italský manažer Adriano Zambon, který vystudoval chemické inženýrství na univerzitě v italské Padově a má v průmyslu i ocelárenství bohaté dlouholeté zkušenosti, zatím odmítá hodnotit kvalitu kladenských ocelářů.
„Kdekoliv jsem pracoval, mělo české hutnictví velkou reputaci. Někdy se stalo, že bylo Česko i mým nelehkým konkurentem. V tuto chvíli je ještě velmi brzy na vyjádření, zda jsem spokojen se zdejšími hutníky, ještě jsem neviděl tolik, abych mohl objektivně soudit. Ale už jsem tu viděl lidi, jejichž profesionalita je na velmi vysoké úrovni,“ prohlásil.
Současné vedení hutí už začalo přemýšlet nad tím, jak by si vychovalo další generaci kvalitních kladenských ocelářů. Chtělo by do hutí nalákat i potomky současných skalních poldováků, šanci ale mají i ostatní, kteří nejsou v oboru sice vyučení, ale měli by zájem a nadšení se od „starých“ hutních mistrů ocelářské řemeslo od začátku naučit.
„Pochopil jsem, že učiliště, která by produkovala odborníky v ocelářství, v kraji vymizela a nemáme výběr. Proto jsme se rozhodli udělat něco takového jako školu v Poldovce. Jsou tu lidé, kteří mají co předat. Jestliže tedy existují zvídaví nadšení lidé, mají možnost se vyučit zdejšímu know-how a růst ve společnosti,“ popisuje Zambon.
Jednatel věří, že během 12 měsíců dokážou kladenské hutě vyrábět beze ztráty. „Od srpna příštího roku předpokládáme, že budeme mít výdělky a začneme samozřejmě investovat do nových zařízení a strojů. V roce 2017 se chceme dostat asi na 320 zaměstnanců,“ nastiňuje jednatel. Ujišťuje, že se Poldi na trhu rýsují noví možní věřitelé, na jejichž získání pracovaly hutě už delší dobu. „Jsou to částky, které nám dovolí nechat běžet veškeré části hutí,“ uzavírá Zambon.
