„Po posledních zkušenostech se v oblasti energií dostává do popředí nejen cenová stabilita, ale také otázka bezpečnosti a jistota dodávek,“ míní Jan Chabr (TOP 09) předseda magistrátního výboru pro energetiku.
Pražané jsou ale vinou nestrategických prodejů učiněných magistrátem v minulosti v podstatné části energetické infrastruktury odkázaní na externí dodavatele, na jejichž rozhodování a plány nemá město žádný vliv. Řeč je především o teplárenství, do kterého se Pražská plynárenská (PPAS) plánuje více zapojit.
„Je zcela běžné v jiných evropských metropolích, že si udržela vliv nad kritickou infrastrukturou, a to včetně té teplárenské. Nám se to úplně nepodařilo. Město sice přišlo o svůj podíl v Pražské teplárenské (PTAS), ale můžeme využít stoprocentně vlastněnou Pražskou plynárenskou a nasměřovat ji k novým cílům,“ vysvětluje Chabr.
Dodává také, že momentálně v Praze 210 tisíc domácností vytápí své domovy pomocí plynového kotle. Dalšího čtvrt milionu domovů je ale připojených na centrální zásobovací soustavu tepla. A hlavním zdrojem tohoto tepla je hnědouhelná elektrárna v Mělníku. Ta už odstavila jeden ze svých bloků a do roku 2030 by se celá měla proměnit na paroplynovou elektrárnu, která bude částečně využívat i vodík.
Průnik do teplárenství
Postupný průnik PPAS na teplárenský trh už započal v posledních letech, a to prostřednictvím její dceřiné společnosti Prometheus.
V číslech
|
„Naše teplárenská skupina v minulém roce dodala v Praze takové množství tepla, kolik odpovídá například liberecké teplárně, takže už nejsme žádní malí hráči,“ sděluje Ludvík Baleka, předseda představenstva společnosti Prometheus.
Společnost už začala při zajišťování dodávek tepla spolupracovat také s městskými částmi. „Kbely měly svůj vlastní teplárenský majetek, ale ve velmi nezachovalém stavu. Jeho obnova by ale představovala jeden roční rozpočet Kbel,“ vysvětluje Baleka.
Prometheus proto s městskou částí založil společný podnik, ve kterém si Kbely ponechaly čtvrtinu. Skrze něj se podařilo soustavu opravit a vylepšit. Podobně Prometheus koupil od Prahy 4 společnost 4-Energetická.
Praha závislá na uhlí
Prostřednictvím PPAS nechce Praha pouze rozšířit svůj vliv nad energetickou infrastrukturou, ale také naplňovat Klimatický plán, který si v minulém volebním období vedení města schválilo.
„Ukazuje se, že Praha a její ekologizace není postavená na fotovoltaikách, komunitní energii nebo vodíku, ale na úsporách a ekologizaci teplárenství,“ říká ředitel PPAS Martin Pacovský.
Vedení Prahy schválilo klimatický plán, podle opozice je to finanční hazard |
V případě výroby tepla pro hlavní město mají totiž dominantní postavení fosilní paliva, která v součtu tvoří zdroj ve skoro 90 procentech. Z toho skoro tři čtvrtiny tvoří hnědé uhlí z elektrárny Mělník a zbytek zemní plyn. Spalovna v Malešicích vyprodukuje osm procent a pouhé tři procenta tepla v hlavním městě pochází z obnovitelných zdrojů.
Celkovou situaci by mělo zlepšit především nové energocentrum. K výrobě tepla bude využívat Vltavu a tepelná čerpadla, která budou umístěna v Ústřední čističce odpadních vod na Císařském ostrově. „Dnes je podobně vytápěna budova Národního divadla,“ podotýká Petr Heincl, vedoucí odboru Teplárenství v PPAS.
Topení ve státním: ministerstva jedou na plyn, nyní zkouší rychle zateplovat |
Kromě energocentra potřebuje obnovu také spalovna odpadu. „Pokud se všechna tato opatření podaří realizovat, tak by to mělo do roku 2036 vést ke snížení produkce CO2 při výrobě tepla a elektřiny v Praze až o 60 procent,“ dodává Heincl.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě tepla by tím navíc desetinásobně vzrostl na celkových 32 procent. Spalovna by obstarala 15 procent a zhruba poloviční podíl by zůstal zemnímu plynu, ze kterého bude v budoucnu vyrábět teplo mimo jiné i mělnická elektrárna. Energocentrum navíc také umožní odstavit teplárny Juliska a Veleslavín, které momentálně topí zemním plynem.
