„Živnostenská banka stála pevně při vzniku Československé republiky a československé měny a stejně tak i u kořenů tehdejší hospodářské politiky. Věřím, že se i my tímto přiblížíme hodnotám, které banka pomohla tvořit,“ řekl ve svém projevu guvernér ČNB Aleš Michl. Slavnostní akce se zúčastnili také primátor Prahy Bohuslav Svoboda a kardinál Dominik Duka, v davu se objevil i neúspěšný kandidát na prezidenta Karel Diviš.
„Jsem opravdu moc zvědav jak budou emblémy vypadat. Je to pro mě naprosto srdeční záležitost, protože budovu ČNB postavil architekt František Roith, který vystavěl i mou pracovnu, a je fascinující, jak zahraniční návštěvy vnímají toto úchvatné art deco,“ zmínil primátor Svoboda po hudebním doprovodu orchestru Hradní stráže a Policie ČR.
Dodal také, že tradici vnímá jako nejzákladnější faktor bankovnictví a je podle něj zásadní, že ČNB se rozhodla jít ruku v ruce s tradicí.
Líbí se vám repliky emblémů?
Po obsazení českých zemí nacistickým Německem se Živnostenská banka musela podřídit okupantům. Změnila svůj název, který doplnila o německý překlad (Gewerbebank), a zapojila se do válečné ekonomiky. V roce 1943 zmizely emblémy z okenních mříží a na jejich obnovu se po roce 1950 zcela zapomnělo.
Podle hlavního archiváře ČNB Jakuba Kunerta se emblémy za dob socialismu nikdo neodvážil obnovit kvůli ceně kovu a také proto, že nebylo jasné, jak se bankovnictví zvládne socializovat s příkazovým systémem ekonomiky.
Další banka v kybernesnázích. Na ČNB zaútočili hackeři, data neunikla |
„Archiváři se o existenci emblémů dozvěděli až v souvislosti s přípravou publikace o budově ČNB, kdy důkladně prozkoumali vybrané historické dokumenty,“ uvedl Kunert. Jako důvod, proč se k obnově nepřistoupilo už při rekonstrukci v letech 1997 až 2000, Kunert uvedl, že se jejich existence v té době opomněla.
O vytvoření identických replik se postarala umělecká slévárna HVH. Zástupkyně společnosti Vladana Vaisová uvedla, že slévárna zhotovila pomocí prastaré metody na ztracený vosk celkem 17 kusů.
„Nebylo to vůbec jednoduché, především kvůli všem detailům to byla velmi precizní práce,“ uvedla. Vaisová také zmínila, že bronz měl ve stádiích výroby teplotu přes tisíc stupňů a v peci předehřáté na stovky stupňů si odlitky pobyly celý týden.
