Viceprezident Svazu obchodu a průmyslu Radek Špicar objíždí republiku a mluví s lidmi z různých koutů republiky o Evropské unii i obchodu.
„Jeden z mýtů o Evropské unii je to, že je Brusel příšerný byrokratický administrativní moloch. Tak si představte, že Brusel má 55 tisíc úředníků. A víte kolik jich má Česká republika? 62 tisíc,“ popsal.
Čechy podle něj nejvíc štve na unii údajný diktát Bruselu, nemožnost v uskupení cokoliv prosadit i nekontrolovaná migrace. Tyto mýty se jim snaží vyvrátit. Špicar vidí důvody kritických hlasů společnosti v politické reprezentaci.
„Měl jsem pocit, že jsme společnost, která je vůči politikům kritická, ale zjistil jsem, že to tak není a že hlavní vliv na to, co si lidé ve společnosti myslí, mají politici,“ popsal a uvedl situaci, kdy například prezident a premiér vystoupí v diskuzi a prezident si stěžuje na to, že na chalupě musí déle vysávat, protože Brusel zakázal výkonné luxy.
„Já následně tři týdny neodpovídám na nic jiného než na otázku, jestli Brusel skutečně zakázal výkonné luxy nebo nezakázal,“ řekl na konferenci s názvem 15 let v Evropské unii, kterou pořádala Mafra Events v úterý v Praze pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy České Republiky.
Na akci kromě Špicara vystoupil Tomáš Veselý z Vysoké školy politických a společenských věd v Kutné Hoře, Helena Cyrnerová ze společnosti Pasta Fidli, Martin Slaný, který je hlavní ekonom z investiční skupiny DRFG a rektor Českého vysokého učení technického Vojtěch Petráček.
Méně optimisticky Evropskou unii vidí Martin Slaný, který připomněl, že volný obchod je jedna z výhod, kterou nezpochybňují ani odpůrci evropské integrace.
„Nicméně tuto výhodu jsme získali dávno před vstupem do Evropské unie. Když se podíváme jaký je podíl našeho vývozu na celkovém vývozu, dnes se pohybuje kolem 83 procent, v roce 2004 to bylo o něco víc, zhruba 87 procent,“ popsal.
Na toto téma se následně strhla diskuze. „Pokud si někdo myslí, že Čínu nebo Spojené státy donutíme k nějakým ústupkům, když jim nabídneme přístup na desetimilionový trh, to asi úplně reálné není,“ doplnil Radek Špicar, proč je výhodnější být součástí většího trhu.
Evropská unie pomáhá udržet vývoj vědy
Evropská unie ale nezasahuje pouze do obchodu či politiky, v souvislosti s nyní tak moc diskutovaným brexitem se mluví i o výzkumu a školství.
„Od roku 1999 až do roku 2004 jsem byl v Německu v Heidelbergu na univerzitě a celý odborný život pracuji v laboratořích jako je Cern a další jaderné laboratoře po světě a to jsou místa, která už dlouhá desetiletí nemohou existovat bez integrace a synchronizace činnosti mnoha skupin z mnoha národů,“ vysvětlil Petráček. Pro univerzity proto znamená vystoupení Velké Británie z Evropské unie velkou nejistotu.
„Píšou mi rektoři našich partnerských univerzit v Anglii a jsou velice nešťastní z toho, že opouštějí tento otevřený prostor. V našich kruzích univerzit, akademických institucí a výzkumných center je to považováno za tragédii a za naprostou nejistotu, jak budou schopni udržet úroveň vědy,“ dodal Petráček. Diskutující se nicméně shodli, že o fungování evropského uskupení a jeho možných zlepšení je třeba diskutovat a pracovat na změnách.
