„Podobné zdvihací plošiny máme i na Radlické nebo na Strašnické. V případě Radlické pracujeme na projektové dokumentaci a letos na podzim plánujeme vyhlásit veřejnou zakázku na zhotovitele její přestavby na plnohodnotný výtah, kterou bychom pak zrealizovali v příštím roce,“ nastiňuje další plány Marek Kopřiva, člen představenstva a technický ředitel DPP – Metro.
„Na Strašnické prověřujeme možnosti, jak přestavět stávající technický výtah na plnohodnotný, sloužící i pro cestující,“ doplňuje.
„Praha se velice snaží o to, aby z veřejného prostoru mizely překážky a stával se přívětivější pro osoby s handicapem nebo třeba maminky s kočárky. Vypracovali jsme například mapu přístupnosti. Postupně směřujeme k tomu, aby do roku 2025 byly všechny tramvajové zastávky plně bezbariérové,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.
50 let metra v Praze
Sledovat další díly na iDNES.tvI detaily mohou být překážkou
Cestovat bez bariér po Praze je v posledních letech snazší i díky vyhlášce o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Institucí, kam se vozíčkáři bez problémů dostanou, přibývá. Jak ale upozornila Kateřina Novotná z Pražské organizace vozíčkářů, v praxi dochází k různým pochybením. Může jít o drobné detaily, které si zdravý člověk neuvědomí.
Bezbariérová MHDV metru je aktuálně 46 bezbariérově zpřístupněných stanic z celkem 61. Další, 47. v pořadí, bude na jaře příštího roku stanice Jiřího z Poděbrad, kterou v současnosti dopravní podnik kompletně rekonstruuje a staví tam nové výtahy. Dále se plánuje pustit do výstavby výtahů ve stanici Flora společně s její kompletní rekonstrukcí. Pracuje se také na bezbariérovém zpřístupnění petřínské lanovky jedné z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Prahy. Zdroj: DPP |
„Například Muzeum literatury v Bubenči mělo po rekonstrukci dveře na toaletu, které se otevíraly dovnitř. Když tam byl člověk na vozíku, nebylo možné dveře zavřít, protože tam nebyl prostor. Naštěstí v tomto případě nešlo o technicky komplikované řešení a šlo to předělat,“ upozornila Kateřina Novotná.
Pražská organizace vozíčkářů mapuje různá místa z pohledu bariér. Na webu Přes bariéry pravidelně aktualizují seznam míst, kam se lze dostat bez problémů, kde je potřeba pomoc druhého člověka a také ta, kam se vozíčkáři nedostanou. U jednotlivých institucí jsou i doplněné fotografie.
„Narážíme i na to, že například bezbariérová toaleta se nachází v části objektu, který bezbariérový není. Někdo ví, že je nějaká vyhláška a kabina má být součástí objektu, ale špatně ji umístí,“ podotkla Novotná.
V týmu mají také architekta, který může poskytnout konzultaci i lidem, kteří něco ve veřejném prostoru stavějí či rekonstruují. „I když by architekt měl umět bezbariérovost zapracovat díky svému vzdělání do projektu, jde o složitou problematiku a i drobná chyba pak může znamenat potíže pro uživatele na vozíku. Právě proto organizujeme pro studenty prvních ročníků seminář, kde si vyzkoušejí pohyb na vozíku v nasimulovaném prostředí, aby pochopili, jak to funguje, a dokázali si to lépe představit,“ uvedla Kateřina Novotná.
Přístupná barokní památka
V seznamu zmapovaných míst se nachází i řada kulturních institucí, například muzea či divadla. Komplikace nastává u historických budov, kde památková ochrana je nadřazena vyhlášce a v některých místech z těchto důvodů bariéry odstranit nejdou. I když se rovněž u památkových objektů dají vymyslet řešení, bývají finančně náročná. Přesto se to někdy podaří.
„Dominikánský klášter v Praze 1 je ukázkou rekonstrukce barokního objektu, kterou prováděl Josef Pleskot. Podařilo se jim objekt bezbariérově zpřístupnit, v nosném zdivu je výtah,“ řekla Novotná.
Nádraží Holešovice má nový výtah, přibudou i v dalších stanicích metra |
Co se týče pražských divadel, podle jejich mapování je devět zcela bez bariér, do více než tří desítek se vozíčkář dostane s pomocí, ale do jedenácti vůbec.
„Například Divadlo 22 je novostavba, pro vozíčkáře je vyřešena dobře. Divadlo Image je také dobře vyřešené. Oblíbeným divadlem je například i Archa, karlínské divadlo či La Fabrika,“ vyjmenovala Kateřina Novotná.
Důležité je podle jejích slov, aby byl přívětivý celý koncept – nejde jen o to, aby bylo pro vozíčkáře vyčleněno nějaké místo vedle řady sedadel. Je potřeba, aby se snadno dostal na své místo a měl dostupnou i toaletu.
Plzeň je prvním městem v republice, kde jezdí jen bezbariérové tramvaje |
V rámci cestování MHD v Praze je podle Kateřiny Novotné nejpohodlnějším prostředkem pro vozíčkáře metro. U tramvají i autobusů může být plno, mnohdy přijede nízkopodlažní prostředek, ale na zastávce chybí uzpůsobené nástupiště.
„Člověk na vozíku cestuje třeba dvakrát tak dlouho než člověk bez vozíku. Je potřeba cestu naplánovat, zjistit, jaký jede spoj, počítat i s tím, že bude spoj plný. Cesta do zaměstnání se tak protáhne,“ dodala Kateřina Novotná.
18. prosince 2019 |
