Betonové pilíře budoucí, přes kilometr dlouhé mostní estakády přes pole a louky mezi Křimicemi a Radčicemi na okraji Plzně, vypadají jako vztyčené dvojice prstů, které mají na vrcholu dva malé talíře. Jeřáby, domíchávače s betonem i nákladní auta dovážející kovový materiál se pomalu a vytrvale sunou po provizorní cestě.
V místech, kam sluneční paprsky ještě nedosáhly, je cesta pokryta vrstvičkou ledu. Kam slunce svítí, už od kol aut odstřikuje bláto.
Stavbu financovanou krajem a městem za více než dvě miliardy korun buduje sdružení firem Metrostav a Berger Bohemia.
„Pracujeme sedm dnů v týdnu, většinou od šesti ráno do sedmi večer. Při celodenních mrazech jsme museli zkracovat směny, lidé se chodili pravidelně ohřívat, jinak se nedalo. Betonování jsme museli kvůli mrazům také zastavit,“ říká Petr Koukolík z Metrostavu.
V úterý na stavbu estakády přiváželo beton několik domíchávačů. Jeden zajížděl přibližně do středu louky, kde jsou hotové první desítky metrů mostu. Další auta přivážející betonovou směs zajížděla ke dvěma nejvyšším a ještě nedokončeným pilířům na obou březích řeky Mže pod vrchem Sylván.
„Je to speciální vysokopevnostní beton pro mostní konstrukce, který se vyznačuje dlouhou životností. Po čtyřech dnech dosahuje stoprocentní pevnosti,“ upřesnil u právě betonovaného pilíře Lukáš Fikrle ze společnosti Beton Union.
Beton na pilíř vynášel jeřáb ve speciální nádobě o objemu téměř metru krychlového. Když ji betonáři ve výšce přes 10 metrů nad zemí vyprázdnili, jeřáb ji prázdnou snesl zpátky k domíchávači a řidič ji za pár desítek sekund znovu naplnil.
Stavbaři se museli vyrovnat s mnoha nástrahami při zakládání pilířů, protože louku někdy i několikrát za rok zaplavují vody z řeky Mže.
„Je to geologicky velmi složité území. Kvůli vysoké hladině spodní vody jdou piloty pod mostními podpěrami většinou do hloubky sedmi metrů, poblíž řeky Mže jsou ještě hlubší, tam jsou až jedenáct metrů pod povrch. Ani budování komunikace ve vrchu Sylván není nic jednoduchého. Míchají se vrstvy pískovce a prachovce, velice rychle se mění. Prachovec se musí odtěžit, je nestabilní. V některých místech bude silnice v zářezu až 15 metrů pod úrovní okolního terénu,“ přiblížil Matěj Brož z firmy Berger Bohemia.
Západní okruh Plzně
|
V současné době je z kopce Sylván už odtěženo tolik materiálu, že při pohledu od Křimic je vidět jak trasa budoucí hlavní silnice západního okruhu, tak nové napojení od Radčic. U křižovatky okruhu se silnicí na Vinice vyrostou dva mosty pro přechod zvěře.
Kvůli novým silnicím je nutné vytěžit ze Sylvánu a odvézt na skládky přes 700 tisíc tun materiálu. „Výjezdů ze stavby je několik, silnice čistí velké množství techniky. V tomto počasí není nic jednoduchého udržovat silnice co možná nejčistější,“ uvedl Matěj Brož.
První auta by za dva roky a pár dnů měla dojet z kruhového objezdu na Domažlické třídě po dostavěném západním okruhu na nyní ještě neexistující velkou okružní křižovatku na Košutce mezi centrálou hasičů a zimními stadiony. Cílem nové silnice je odklonit auta z centra Plzně.
V Plzni začala stavba druhé části západního okruhu města (14 .7. 2020)
15. července 2020 |
