„Příroda si tady poradila po svém. Po odchodu lidí vše obklopily rostliny,“ říká krajinářská architektka Klára Salzmann.
Nebýt oprýskané kaple, která se dochovala a je kulturní památkou, nikdo by zřejmě nepoznal, že tu ještě před pár desítkami let žili lidé. Z původní zástavby zůstal ještě statek Engelberta Weigla na okraji bývalé obce.
Založili ji už v 11. století páni z blízkého hradu Výškov. V roce 1273 jsou už Výškovice majetkem kláštera v Teplé. Tomu patřily až do zrušení poddanského poměru v roce 1848.
Ve vsi se původně nacházelo osm dvorů a patřila k farnosti Ovesné Kladruby. Už na konci 18. století je zde připomínán vápencový lom u Bukového lesa. Později tady vznikl dioritový kamenolom. Obec vlastnila i malou cihelnu.
Největšího počtu obyvatel vesnice dosáhla v roce 1900, kdy tu žilo 190 lidí. Velkou slávu jí přinesla návštěva věhlasného literáta.
Na Goetheho počest ke kapličce lidé umístili kámen s německým nápisem, který událost připomíná. Leží tam stále, ovšem již bez nápisu.
Ještě těsně po druhé světové válce zde ve třiatřiceti domech žilo 170 německých obyvatel. Zvrat nastal v roce 1947 po jejich odsunu.
„Na jejich místo přijeli lidé z celého Československa. Situaci popisuje film Ves v pohraničí, který se zde natáčel. Ten ještě ukazuje Výškovice jako živou obec plnou domů,“ konstatuje Klára Salzman.
Právě snímek, v němž si zahráli například Jan Pivec, Bohuš Záhorský nebo Rudolf Hrušínský, je zřejmě posledním dokladem toho, jak vesnice vypadala. Film popisuje osídlení bývalých Sudet prvními přistěhovalci.
Výškovice si ale nových obyvatel moc dlouho neužily.
„Po vysídlení Němců se na to, co bude s opuštěnými místy, příliš nemyslelo. A to se projevilo zrovna v tomto případě. Někdy v padesátých či šedesátých letech padlo rozhodnutí, že ves nebude elektrifikována. Lidé se odsud odstěhovali a dostali povolení si domy rozebrat. Co se dalo odvézt, zmizelo. Tím to skončilo,“ vypráví krajinářská architektka.
Pozůstatky zaniklé vesničky Výškovice na Tachovsku |
Podle historických dokumentů tu v roce 1965 bydlelo dvanáct lidí. Brzy však byly všechny domy, s výjimkou nejhonosnějšího dvora, zbourány. Oficiálně byla ves zrušena v roce 1974.
„Podobných vesnic je spousta. Zjistili jsme, že neexistuje příliš záznamů, které by vypovídaly o sociální skladbě tamních obyvatel. Ve špatném stavu je nyní celá oblast bývalých Sudet,“ dodává Klára Salzmann.
Výškovice jsou podle ní ves plná paradoxů. To se projevilo i před několika lety, když se naskytla šance na obnovení obce. Odborníci si ji v roce 2013 vybrali jako první pro projekt revitalizace. Od té doby sem mířily davy lidí z řad odborníků i laické veřejnosti. Noviny o tomto místě chrlily spoustu zpráv (psali jsme o tom zde).
Během festivalu 6 týdnů baroka se tu v roce 2014 dokonce uskutečnila i velká kulturní slavnost s koncertem. Lokalitu navštěvovali architekti z celé Evropy. Připravovali návrhy na zvelebení místa. To se mělo stát vzorem pro další podobné vsi.
Nic z toho se ale nestalo. „Mohou za to majetkověprávní vztahy. Pozemky patří soukromému vlastníkovi, kaple jinému. Bohužel se nám nepodařilo se domluvit. Rádi bychom oblast dále kultivovali, ale místo toho jsme s bolavým srdcem museli projekt ukončit,“ sděluje Klára Salzmann.
Kdo do těchto míst zavítá, setká tak pouze s bujnou vegetací. O okolí se nikdo příliš nestará, pouze u vstupu do kaple přibyla výstražná cedule s nápisem Vstup na staveniště zakázán!
Zaniklá obec Výškovice bývala asi dva kilometry od Boněnova.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
