V následujících šesti letech bude v Plzeňském a Karlovarském kraji potřeba více než tisíc učitelů, kteří budou muset nahradit nekvalifikované kantory nebo ty odcházející do důchodu. Vyplývá to z ankety, kterou uspořádala Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni.
„Nejhorší situace je v oborech matematika, angličtina, fyzika, informatika a chemie pro druhý a třetí stupeň,“ říká děkan pedagogické fakulty Miroslav Randa.
Na kritickou situaci upozorňují i nedávné průzkumy Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje a Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje. Pedagogickou fakultu v Plzni každoročně absolvuje asi 250 studentů, z nichž jde učit přibližně 80 procent.
„Z našeho průzkumu vyplývá, že počet kvalifikovaných učitelů klesne za nejbližších pět let o dalších 350 v každém z krajů, což naši absolventi nepokryjí. Co se týká matematiky, tak Plzeňský a Karlovarský kraj potřebují více než stovku učitelů, přičemž na naší škole máme 25 studentů. Angličtinářů je potřeba také více jak sto, studentů je 70. U fyziky je požadavek 80 učitelů a počet studentů je 16. U informatiky je poměr poptávky a nabídky 66 ku 24. Problém se už netýká pouze škol v malých městech a na vesnicích, ale i Plzně,“ zdůrazňuje Randa.
Řešení vidí vedení pedagogické fakulty v získání akreditací pro co největší počet učitelských studijních programů a také v přijetí maximálního počtu studentů do přírodovědných oborů. Pomoci by také měly nové předměty pro podporu kvality výuky.
Jedním z nich je předmět „Reflexe a hodnocení kvality výuky“, který fakulta zavedla od loňského akademického roku.
„Základem je systematická spolupráce mezi oborovými didaktiky z celé fakulty. Studenti se věnují například didaktickým analýzám videozáznamů z výuky. Jedná se o výjimečný předmět, který v takové podobě nemá žádná jiná pedagogická fakulta v České republice,“ vysvětluje vedoucí předmětu Jan Slavík.
Je to začarovaný kruh, navíc chybí koncepční řešení
Podle proděkana pro rozvoj a legislativu fakulty aplikovaných věd Miroslava Lávičky vytváří nedostatek učitelů začarovaný kruh. Chybějícího učitele totiž často při výuce zastupuje kolega s jinou aprobací.
„Zejména mladší učitelé učí velmi podstatnou část svého úvazku obory, které nemají vystudované. Pokud ale fyziku nebo chemii učí například tělocvikář, nevytvoří u žáka správný vztah k oboru a z řad maturantů je pak malý zájem o vysokoškolské studium,“ řekl Lávička.
Uvedl, že poměrně často dostává e-maily od zoufalých ředitelů škol, kde shánějí učitele matematiky. „Není nezvyklé, že kromě platu, který dnes začíná na 26 tisících korun hrubého, nabízejí i služební byty. Situace se opravdu vyostřuje. Není tak výjimkou, že většina našich studentů těchto žádaných oborů nastupuje do zaměstnání ve školství už v nižších ročnících,“ říká Lávička.
Podle Miroslava Randy zatím chybí koncepční řešení ze strany státu. Plzeňský a Karlovarský kraj jsou jediné, které si nechaly zpracovat analýzu stavu chybějících učitelů.
„Ostatní kraje, a dokonce ani ministerstvo školství, netuší, kolik potřebují učitelů. To, že nesledují, jestli dějepisář učí chemii, tomu ještě rozumím, ale alespoň toto základní číslo by měli mít,“ diví se Randa.
Relativní klid je zatím v humanitních oborech. „Plzeňský a Karlovarský kraj hledá například 87 učitelů češtiny, počet studentů je 93. Tělocvikářů je potřeba 64 a studentů je 72. U němčiny je poměr 55 ku 58. Vyrovnaný stav je v předmětech dějepis, zeměpis, technická výchova a výtvarná výchova. Situace se ale samozřejmě mění a i zde mohou nastat problémy,“ varuje Randa.
