Kritici projektu prosadili, že o povolení musely rozhodovat úřady, u kterých nehrozila zaujatost a od roku 2013 se jim podařilo u soudů několikrát dosáhnou zrušení územního rozhodnutí i stavebního povolení.
Plzeňská teplárenská během povolovacího procesu dvakrát dostala pokuty za porušení zákona i za výstavbu spalovny bez pravomocného stavebního povolení.
Naposledy sdružení Děti Země uspělo s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Ten v závěru prosince zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni, který potvrdil stavební povolení pro spalovnu.
Předseda Dětí Země Miroslav Patrik uvedl, že Nejvyšší správní soud uznal dvě z pěti námitek sdružení. „Takže se zákonnost vydání stavebního povolení bude znovu zkoumat,“ uvedl.
Podle Patrika bude muset Krajský soud v Plzni například vysvětlit, jak bylo možné v prosinci 2017 vydat pravomocné stavební povolení, ačkoliv chybělo pravomocné územní rozhodnutí, které krajský soud zrušil v prosince 2016 a nové tehdy ještě nebylo vydáno.
Náměstek primátora Pavel Šindelář z ODS prohlásil, že pokračování soudního sporu nijak nemůže zkomplikovat provoz spalovny.
„Nebude to mít vůbec žádný vliv. Spalovna je zkolaudovaná, uvedená do provozu a funguje,“ řekl Šindelář. Ten zdůrazňuje, že pálit odpad je mnohem lepší, než aby končil na skládce. Náměstek je přesvědčený, že dnes už v podstatě není možné, aby se kvůli probíhajícímu soudnímu sporu provoz spalovny zastavil.
„To myslím nejde. Nevím, o co kritici spalovny ještě bojují. Možná o uznání, že někdo někde udělal procesní chybu v rámci rozhodování,“ konstatoval.
Pokračování sporu nezkomplikuje provoz spalovny
Miroslav Patrik uznal, že už se provoz spalovny nezastaví. Domnívá se však, že spor dobře ukazuje slabiny správního soudnictví v Česku. Poukazuje na to, že se správní soudy vyjadřují až několik let po zahájení stavby.
„Podle zákonů se mají žalobám přiznávat odkladné účinky a takový tady nebyl přiznaný nikdy. Připadá mi to jako zvláštní právnická hra, se kterou nemůžeme nic dělat. Z tohoto pohledu je to celé špatně. Podali jsme žaloby proti územnímu rozhodnutí a proti stavebnímu povolení. Úřady opakovaně porušovaly zákon. Čekal bych nějakou reakci, ale nic se neděje. Soudíte se o povolení stavby, která přitom dál pokračuje. Zároveň špatně funguje státní správa, protože žádná náprava špatného rozhodování nepřichází,“ vysvětluje Patrik.
Zdůrazňuje však, že vznikne rozsudek důležitý pro budoucnost. Věří, že ukáže, jak se při povolování kontroverzních staveb nemá postupovat a jaké možnosti mají občanská sdružení. „Pro nás bylo například překvapující, že lze vydat stavební povolení, aniž je pravomocné územní rozhodnutí. To je obrovská absurdita,“ konstatoval Patrik.
Domnívá se, že k případu soudy přistupují jako ke střetu právních názorů a podstata jde stranou. Za klíčové považuje, aby se při povolování staveb rozhodovalo podle zákona a pokud se to neděje, správní soudy aby rozhodovaly v přiměřených lhůtách a státní správa se z chyb poučila.
Co se děje s odpadem? Byli jsme ve spalovně (27. 9. 2016)
27. září 2016 |
