„Příští rok spustíme kompletní rekonstrukci tří bytových domů v Korandově ulici za 120 milionů korun, chceme začít s novostavbou azylového domu, noclehárny a nízkoprahového denního centra ve Wenzigově ulici za 121 milionů korun, připravujeme rekonstrukci dvou bytů pro chráněné bydlení pro organizaci Ledovec za 6,6 milionu korun a připravují se studie na využití tří řadových domů zejména pro seniory,“ prohlásil radní pro ekonomiku David Šlouf z ODS.
 |
V oblasti sociálního bydlení za posledních pět let ve městě proběhly zhruba tři desítky projektů v celkové hodnotě přibližně půl miliardy korun. Část nákladů pokryly dotace.
Radnice přitom v posledních dvou volebních obdobích zásadně změnila přístup k bytové problematice. Zaměřila se na mladé rodiny, seniory, zdravotně i sociálně znevýhodněné nebo na lidi v krizových situacích. Město proto rozjelo rekonstrukce budov a úpravy prázdných bytů, které byly ve špatnému stavu.
„V roce 2015 mělo město 391 dlouhodobě nevyužívaných bytů. Jejich počet se podařilo snížit na nynějších 29. Jedná o byty, kdy byla rekonstrukce extrémně komplikovaná,“ řekl Šlouf.
Upozorňuje na rozsáhlý projekt výstavby domů se sociálními byty v rámci revitalizace oblasti Zátiší. Město tam staví v podstatě novou čtvrť s 18 domy a 183 byty. První etapa výstavby v Zátiší byla dokončená letos, druhá má být hotová v příštím roce a celý projekt vyjde na zhruba 400 milionů korun.
Ve dříve zanedbané lokalitě původně stálo 23 domů s 92 byty, ale šlo o budovy ve velmi špatném stavu.
Změna přístupu města k sociálnímu bydlení přinesla razantní snížení dluhů za nájemné. Problémy lidí, kteří nezaplatili nájemné, se řeší hned, jak se potíže objeví. „Díky tomu se dluhy podařilo stáhnout ze zhruba osmi milionů na přibližně jeden milion korun,“ sdělil Šlouf.
Impuls ke změně přístupu města k sociálnímu bydlení přišel s tím, že se město v roce 2017 zapojilo do tříletého projektu Pilotní testování koncepce sociálního bydlení. Vyhradilo na to třicet bytů a vyzkoušelo nové metody sociální práce s klienty.
Zástupci města se při tom zaměřili na prevenci ztráty bydlení lidí v krizových situacích. „Ukázalo se, že to funguje. Byl to pro nás odrazový můstek,“ tvrdí primátor Plzně Martin Baxa.
Projekt si vyžádal zhruba 14 milionů korun, ale téměř 12 milionů na něj získala radnice z EU a 1,4 milionu od státu.
Po otestování koncepce následovaly další projekty. Patřila mezi ně například komplexní rekonstrukce domů v Plachého ulici v lokalitě zvané Plac, která byla považována za ghetto.
„Také jsme upravili byty ve Škroupově ulici 9, aby mohly sloužit jako chráněné bydlení hendikepovaným klientům centra ve Zbůchu. Ve Veleslavínově ulici jsme upravili dva byty pro takzvané sdílené bydlení, kdy jeden obývají senioři a druhý studenti katedry sociologie. Zrekonstruovali jsme prostory pro sdílené bydlení na Palackého ulici pro Středisko křesťanské pomoci,“ uvedl příklady Zdeněk Švarc z bytového odboru magistrátu. Město rovněž otevřelo nové Kontaktní místo pro bydlení v Jagellonské ulici 8.
Plzeň má v současnosti 2 720 nájemních městských bytů. Z toho 548 slouží lidem starším 65 let, 110 je bezbariérových a osm bytů využívají rodiny pečující o postižené děti.
Pro bydlení lidí, kteří potřebují podporu sociálních pracovníků, je vyhrazeno 63 bytů.
