Když policisté pachatele dopadli pár hodin po posledním činu, muži podle dobových výpovědí postupně popsali vraždu vrátného, brutální ubodání dvou šestnáctiletých stopařek, zavraždění taxikáře v Praze i prostřelení hlavy řidiče kamionu. Jenže při výsleších říkali: „Vraždil ten druhý, já ne.“
Bývalý voják a příslušník veřejné bezpečnosti Josef Kott se s Michaelem Kutílkem poznal koncem 80. let minulého století ve věznici v Minkovicích, kde si oba odpykávali několikátý trest za krádeže.
Kvůli amnestii z 1. ledna 1990 se Kutílek dostal na svobodu 6. ledna 1990, Kott si počkal do března.
Jak se ve věznici domluvili, potkali se pak na svobodě. Chtěli prý vykrádat byty, kde očekávali tučnou kořist. Aby v obětech budili důvěru, Kott ze svého šatníku vyhrabal starou uniformu veřejné bezpečnosti. Jeden si pak hrál na policistu, druhý v obleku se vydával za kriminalistu v civilu.
Michael Kutílek zemřel ve vězení v roce 2017.
V noci na 2. května 1990 se dvojice vydala pro pistoli. Do Nýřan jeli Tatrou 613. Obětí se stal sedmdesátiletý noční vrátný Stavebních strojů František K. Jak vyplývá ze spisu, kolem jedné hodiny ranní senior nejprve uvěřil, že „policajti“ přijeli zkontrolovat jeho služební zbraň. Když se mu ale chování kontroly zdálo divné, bylo pozdě.
Kott hlídače zastřelil a se získanou pistolí pak s Kutílkem odjeli. „Když Kott zastřelil vrátného, pozvracel jsem se. Kott mi pak řekl, že si myslel, že jsem větší tvrďák,“ uvedl pak při jednom z výslechů Kutílek.
Pár hodin po mordu v Nýřanech zastavili vrazi v Plzni s Tatrou 613 dvěma šestnáctiletým stopařkám. Ditu a Silvu dvojice svázala a pak ubodala v lese u Líšné na Rokycansku. Patologové v každém z těla napočítali desítky bodnutí.
Stále byl 2. květen 1990. Dvojice měla na rukou krev tří zavražděných. V ten samý den prezident Václav Havel podepsal zákon rušící trest smrti.
Recidivisté se vydávali za policisty
Ve čtvrtek 3. května kolem jedné hodiny v noci si Kott s Kutílkem stopli v Praze taxikáře. Padesátiletého Františka B. zastřelili a okradli v Košířích. Dvojice se vracela zpět na Plzeň. Zastavili na parkovišti U Tří sudů.
Zase si hráli na policisty. Probudili anglického šoféra kamionu, který spal v kabině. Kutílek ho střelil do hlavy. Když se šofér sesunul, z kabiny ukradli, co se dalo, a ujeli. Byli přesvědčeni, že ani on nepřežil. Zraněný šofér se po hodině probral a doplazil se k dalším autům. Šoféři mu zavolali pomoc.
Od kamioňáka kriminalisté věděli, že po něm střelil policista. Měli přesný soupis ukradených věcí z kabiny kamionu. Kott v případu kamionu už patřil do okruhu podezřelých.
Když šli prověřit jeho alibi, u jeho bydliště si hrálo dítě s autíčkem. Vypadalo prý spokojeně. „Přesně taková hračka ale je na seznamu věcí uloupených z kabiny kamionu,“ uvědomil si jeden z policistů.
Oba pachatelé dostali doživotí
Instinkt ho nezklamal. Případ byl vyřešen. Zatkli Kotta a dojeli si i pro Kutílka. Při výslechu se dozvěděli o vraždě obou stopařek.
V závěru roku 1991 poslali soudci Krajského soudu v Plzni Kotta do vězení na doživotí, Kutílek dostal 25 let, protože jeho výpověď více odpovídala zajištěným důkazům. Po odvoláních byly tresty za vraždy zrušené.
Aby se Kott ani Kutílek nedostali z vězení, byli odsouzeni za majetkovou trestnou činnost. Vraždy soudci otevřeli znovu. Kott podal žaloby na ochranu osobnosti na soudce i státní zástupkyni. Stále tvrdil, že vrahem je jen Kutílek. Jeho parťák ale přiznával bodání do jedné ze stopařek, ale „bylo to jen ze solidarity s Kottem,“ tvrdil.
Přímo v soudní síni nabídl, že věnuje pro transplantaci svoji ledvinu.
Plzeňský soud nově odsoudil oba pachatele v polovině 90. let na doživotí, tresty potvrdil i Vrchní soud v Praze. „Splnili jste podmínky pro udělení trestů smrti. V roce 1990 však byl tento trest změněn v doživotní vězení,“ vysvětlil jim soudce. Oba odsouzení ale opakovaně tvrdili, že když byl zrušený trest smrti, měli dostat maximálně 25 let, ani den navíc.
V roce 2006 se Kott s Kutílkem marně pokusili o obnovu případu. Kutílek nově vzal vše na sebe a jednání sváděl na satanismus. „První stopařku jsem zabil levou rukou, jak si to rituál žádá. Všechno bylo tenkrát provázeno mou satanskou vírou. Kott sedí ve vězení za něco, co neudělal,“ tvrdil Kutílek před 14 roky. Jenže podle spisu důkazy vyloučily vraždění jediného člověka.
O dva roky později se Kutílek přiznal k další vraždě - probodnutí srdce mladého muže, které podle doznání sám spáchal v roce 1990.
Kutílek se pokoušel v posledním desetiletí alespoň o podmínečné propuštění z výkonu trestu. O to mohl požádat nejdříve po 20 letech v žaláři. Zkusil to po 22 letech, v roce v roce 2012. Na svobodu mu nepomohlo ani posílání peněz charitě. V březnu 2017 ve vězení zemřel.
