Romanu Kreuzigerovi se v oblasti podařilo získat zhruba osm hektarů pozemků v okolí zbytků jednoho z domů, které tady do druhé světové války stály. O jejich zániku rozhodl poválečný odsun německých obyvatel a následné zabrání armádou.
Roman Kreuziger před lety začal mluvit o tom, že zaniklou obec obnoví. Plánoval osm domů včetně hotelu nebo penzionu a parkoviště. Od počátku bylo zřejmé, že se záměr ve výjimečném území může dostávat do střetu s ochranou přírody.
Po několika letech Kreuziger projekt zredukoval a přišel s plánem na takzvanou ekofarmu, kterou měly tvořit čtyři objekty. Projekt koncem roku 2019 zastavil negativní posudek vlivu stavby na životní prostředí. K důvodům patřila ochrana přírody i skutečnost, že by areál značně narušil krajinný ráz oblasti.
Roman Kreuziger projekt ekofarmy znovu zredukoval a nyní žádá o schválení výjimek, které by mu umožnily rozjet další povolovací procedury. Stavět chce v místě základů zaniklého domu nedaleko silnice z Horské Kvildy do Rejštejna. „V plánu je jedna budova a obnova kaple svatého Václava,“ uvedl Kreuziger.
Zástupci Národního parku Šumava podle něj už sdělili, že se na projekt nebude provádět podrobné posuzování vlivů stavby na životní prostředí. Kreuziger věří, že tentokrát povolení stavět na Zhůří získá.
Tvrdí, že v místě, kde má vyrůst dům, nejsou chráněné druhy rostlin. „Takže předpokládám, že to bude kladně projednáno,“ konstatoval. Pokud by povolení opravdu získal, mohlo by se podle něho stavět v příštím roce.
Stavba s kapacitou pro ubytování zhruba dvaceti lidí má zabrat výrazně větší prostor než zaniklé stavení. Zastavěná plocha budovy má mít rozlohu téměř 500 metrů čtvrtečních. A s místem pro parkování, příjezdovou komunikací nebo dřevníkem má přímo dotčené zastavěné území zabírat asi 1 500 metrů čtverečních.
Náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jiří Dolejší uvedl, že pro správu parku je obecně jakýkoli záměr stavět v unikátní lokalitě Zhůří nepřijatelný.
„Myslím tím jakoukoliv výstavbu soukromého investora. Nejde jen o poničení pár trsů orchidejí, ale o narušení celého charakteru krajinného rázu luční enklávy. To je dlouhodobý postoj správy parku,“ prohlásil Dolejší.
Developer požádal o dvě výjimky
Kreuziger požádal o dvě výjimky. Týkají se ochrany rostlinných druhů, které stavba zasáhne, a možnosti zřídit přípojku elektřiny z místa vzdáleného stovky metrů. Musela by vést z větší vzdálenosti přes louky. „V řízení je několik účastníků, kteří uplatnili své připomínky,“ sdělil mluvčí správy parku Jan Dvořák.
K udělení výjimek a povolení stavby je ovšem zapotřebí, aby nad veřejným zájmem na ochraně přírody národního parku převážil jiný důležitější veřejný zájem. Takový se v případě soukromého projektu může hledat velmi těžko.
K žádosti o udělení výjimek se nyní vyjadřují zástupci občanských spolků nebo Hnutí Duha a České společnosti ornitologické. Ti jsou proti. Například Martin Voráč z Hnutí Duha řekl, že k důvodům negativních stanovisek patří hrozba zásadního poškození krajinného rázu místa.
Na oblast Zhůří se vztahuje územní plán Rejštejna. Ten výstavbu v místě připouští. Územní plán ovšem vznikl velmi kontroverzním způsobem přes zásadní nesouhlas Správy Národního parku Šumava, což bylo v rozporu se zákonem.
To v roce 2008 potvrdil i Krajský úřad Plzeňského kraje. Jeho zástupce upozornil, že pokud byl plán takto schválen, může to v budoucnu vést ke zpochybnění rozhodnutí, která budou s plánem souviset.
Zaniklá místa - Zhůří u Rejštejna (4. 10. 2017)
5. října 2017 |
