Roman Kreuziger starší chce na pozemcích o rozloze zhruba osm hektarů, které koupil před dvěma roky, stavět domy. Částečně by tak obnovil zaniklou obec Zhůří.
Podle platného územního plánu města Rejštejn, pod nějž patří i zaniklá obec Zhůří, je v této části Šumavy výstavba možná.
Národní park Šumava (NP) ale s územním plánem Rejštejna nesouhlasí a tvrdí, že má na pozemky předkupní právo. Nejprve chtěl, aby mu Kreuziger pozemky prodal na základě dohody. Když na to Kreuziger nepřistoupil, NP jej zažaloval.
Pozemky na Šumavě, kde stávala obec Zhůří |
Argumentuje zákonem o ochraně přírody z roku 1991, podle kterého musejí vlastníci při zamýšleném prodeji nezastavěné pozemky přednostně nabídnout státu a až poté, když o ně do 60 dnů nemá stát zájem, je mohou prodat. Podle NP původní majitelé takovou nabídku státu neučinili.
Klatovský soud v pondělí konstatoval, že národní park sice skutečně měl předkupní právo, ale ani realitní kanceláře ani další specialisté vůbec nevěděli, že v tomto případě taková povinnost existuje.
Roman Kreuziger argumentoval tím, že se řídil katastrem nemovitostí. „Ten je veřejnou listinou a má být důvěryhodný, jenže v něm nebylo zaznamenáno, že by měl národní park k uvedeným pozemkům předkupní právo. Pan žalovaný tedy jednal v dobré víře,“ uvedl soudce klatovského soudu Martin Matějíček.
Podotkl, že není pochyb, že k porušení předkupního práva došlo. „Ale je to tak specifické, že soud rozhodl tak, jak rozhodl,“ řekl Matějíček.
Roman Kreuziger po vyhlášení verdiktu prohlásil, že rozsudek je pro něj vítězstvím nad Ministerstvem životního prostředí, které je zřizovatelem Národního parku Šumava. „Byli to oni, kdo vyvolal tento spor. To kladné rozhodnutí je pro mě důležité na cestě k obnově Zhůří,“ řekl Kreuziger.
Nikdo ze zástupců NP Šumava k pondělnímu soudnímu jednání nepřišel. Lze však předpokládat, že se národní park proti verdiktu odvolá.
Kreuziger zatím plánuje pět staveb
Přestože soudní spor zdaleka není u konce, Kreuziger dál připravuje obnovu zaniklé šumavské obce. V první fázi chce stavět pět budov. Má už připravenou projektovou dokumentaci, kterou zhotovil architekt Jaroslav Trávníček.
„Ten se již před patnácti lety podílel na tvorbě územního plánu obce Rejštejn. V současné době máme zásadní podklady k tomu, abychom požádali o územní rozhodnutí k souboru staveb na Zhůří,“ prozradil Roman Kreuziger.
Doplnil, že při přípravě projektu vychází z historie Zhůří a z archeologického průzkumu. „Máme půdorysy původních staveb, které se nachází na mých pozemcích,“ podotkl.
