„Díky nejmodernějším metodám, například PET/MR, se zásadně posunuje diagnostika karcinomu prostaty i následná léčba,“ upozornil přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni (FN) Milan Hora.
Přístroj PET/MR, který má FN dva roky, totiž slučuje dvě zobrazovací metody, jejichž výhody se spojením násobí – radiologie reprezentovaná přístrojem MRI, tedy magnetickou rezonancí a nukleární medicína reprezentovaná takzvaným PET neboli pozitronovou emisní tomografií.
Hora popsal, že na počátku preventivního vyšetření rakoviny prostaty je test prostatického antigenu, tedy PSA. Když je zvýšená hladina PSA v krvi, následuje biopsie – odběr kousků tkáně z prostaty. V případě zjištění nádoru následuje rozhodnutí pacienta, zda chce rakovinu léčit.
Horův zástupce Petr Stránský připomněl, že základem je, aby muži měli dostatek informací. Odmítnutí léčení a pokračování jen formou sledování je podle Stránského vhodné u pacientů, kteří nemají agresivní typ nádoru, což se zjistí biopsií.
„Sledování je vhodné i pro pacienty příliš vysokého věku, kde by byla nutná radikální chirurgická léčba a ozáření. Muži místo toho chodí na pravidelné laboratorní kontroly, opakuje se u nich i biopsie, dělá se i vyšetření kostí, protože tam nádor prostaty metastazuje nejdříve,“ popsal Stránský.
Složitost problému demonstroval již dříve pro MF DNES přednosta onkologické a radioterapeutické kliniky FN Plzeň Jindřich Fínek. Připomněl, že nádor je tak četný, že výskyt se odvíjí od počtu vyšetření.
Statistika: sedm tisíc nádorů za rok
„Pokud bychom prováděli plošné testování PSA neboli screening, který se nedoporučuje, budeme mít pacientů tolik, že nebudeme vědět, co s nimi. Dnes máme nádorů prostaty sedm tisíc za rok, ale když nám pan ministr zdravotnictví řekne, že jich chce dvanáct tisíc, tak je budeme mít, a kdyby jich chtěl patnáct tisíc, tak je také budeme mít. Nádor prostaty tady zkrátka je, ale my o něm nevíme. Mají ho téměř všichni muži nad 80 let, ale onemocnění se u nich neprojevuje. Je v latentním stadiu a muži zemřou na něco jiného. Zkrátka když nádor prostaty diagnostikujeme, přežití mužů nezvýšíme,“ popsal Fínek a přidal příběh pacienta, který měl podezření na vysoký krevní tlak.
Na interní klinice mu, aniž o kontrolu žádal, zjistili zvýšenou hladinu PSA v krvi, což může, ale také nemusí, ukázat na rakovinu prostaty.
„Muž by se na to takzvaně vykašlal, ale manželka to tak nenechala a nechal si udělat radikální prostatektomii, po které může být i impotentní. Na kliniku tedy přichází s nulovými problémy, jen měl zvýšené PSA. Vzniká tedy otázka, zda má cenu dělat plošné testování PSA, nebo ne. Američané totiž zjistili, že na to, aby takzvaně zachránili jeden život časnou diagnózou, sto mužů léčí zbytečně. Zmíněný pacient by se s nádorem prostaty dožil třeba 80 nebo 85 let a nádor by se nikdy klinicky neprojevil,“ doplnil Fínek.
