Pomohla náhoda. „Před lety se v Šitboři objevil rodák Franz Metschl, který byl s rodinou odsunutý v roce 1945, a na návsi potkal chalupáře Iva Dubského. Ten umí výborně německy. A tak začaly pravidelné návštěvy,“ popsal Hynek Říha, starosta Poběžovic, kam Šitboř spadá.
Součástí běhu událostí byl nápad, že věž zchátralého kostela v Šitboři, který obec od církve převzala v roce 2004, se přestaví na rozhlednu a zbylé torzo se zakonzervuje.
Místní s tím ale nesouhlasili a založili spolek Mikuláš - pojmenovaný po svatém Mikuláši, kterému je kostel zasvěcen. Hned poté se začaly shánět peníze, které by pomohly dát kostelu původní podobu.
Šitboř na Domažlicku |
„Spolku patří velký dík, protože díky aktivitě jeho členů začala záchrana kostela. V zastupitelstvu se tato myšlenka v roce 2015 prosadila,“ uvedl starosta.
Bez podpory zvenčí by to ale nešlo. V roce 2016 pomohla dotace 500 tisíc korun, letos 700 tisíc od ministerstva kultury a v prosinci se členové spolku dozvěděli, že 600 tisíc korun na obnovu věže kostela poskytne Česko-německý fond budoucnosti.
Kdyby ale neexistovala spolupráce s rodáky německé národnosti, nikdy by obec s těmito penězi nemohla počítat. „Když jsme začali plánovat spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti, postupně jsme přesvědčili odsunuté Němce, aby se do projektu zapojili také. Podmínkou fondu je totiž kontakt a spolupráce s německou stranou, nejlépe s původními obyvateli,“ popsal starosta Říha.
„Dnes už nikdo před Němci obrazně řečeno nezavírá dveře. Ještě třeba před deseti lety by ale představa, že do obce přijede autobus Němců, byla nemyslitelná. V současnosti je situace jiná, naši hasiči spolupracují s německými kolegy a společně cvičí ve Šitboři, naše děti se ve větší míře učí německy a využívají toho, že obec má partnerské město v Německu,“ popsal starosta.
Podle něj při opětovném sbližování Čechů a Němců významnou roli sehrál i čas, který minulé křivdy či vzpomínky zahalil oparem něčeho vzdáleného a nedůležitého.
A tak se na webu spolku Mikuláš může každý dočíst, že při obnově německého hřbitova ve Šitboři vztyčili členové spolku Mikuláš na 180 kamenných náhrobků, které byly původně osazeny litinovými křížky. Z toho 18 rozlámaných kamenných náhrobků bylo znovu slepeno. „Celkem se podařilo nalézt a obnovit 54 kompletních křížů a 42 jejich torz,“ píší členové spolku.
Je zde také zpráva o tom, že v dubnu 2017 přišla na účet spolku první částka ze sbírky německých rodáků ve výši 19 524 korun určená na vybudování památníku Jana ze Šitboře. Spisovatel, známý i jako Jan z Teplé nebo Jan ze Žatce, se totiž v obci narodil kolem roku 1350.
Němečtí rodáci dali peníze na kostel i památník
Byl žákem humanisty Jana ze Středy, důvěrného přítele a kancléře Karla IV. Byl i pedagogem, městským písařem, městským notářem a správcem městské školy v Žatci. Své hlavní dílo Oráč z Čech napsal německy, ale ovládal i český jazyk.
„Stal se prvním a nejvýznamnějším humanistickým středověkým německy píšícím spisovatelem v českých zemích,“ dočteme se na stránkách spolku Mikuláš. Následuje zpráva, že zástupce německých rodáků Franz Metschl při návštěvě Šitboře předal další částku ze sbírky rodáků 500 eur na záchranu kostela a dalších 100 eur na postavení památníku Jana ze Šitboře.
Památník z dílny plzeňského umělce a spoluzakladatele umělecké školy Zámeček Jaroslava Šindeláře, který nějakou dobu ve Šitboři také žil, už na šitbořské návsi stojí a bude odhalen letos na jaře. „Návrh pojatý jako tříboká stéla s reliéfy ve středověkém duchu je velmi podařený,“ chválí Šindeláře zástupci spolku na webu.
Pokud budou peníze, kostel by mohl být hotov v roce 2022
Pokud by pokračovala podpora z ministerstva kultury a Česko-německého fondu budoucnosti i v dalších letech, kostel by podle odhadu starosty mohl být opraven v roce 2022.
Akce přijde na 12 až 15 milionů korun. Obnova věže kostela, jejíž hlavní částí bude navrácení měděné báně, by měla být dokončena v polovině roku 2019. „Když věž v 70. letech minulého století vyhořela, z báně zůstala ramena, proto jsme věděli, jak byla tvarovaná kopule. Díky tomu bude nová kopule kopií té původní,“ vysvětlil Říha.
Projekt záchrany kostela zpracoval plzeňský architektonický ateliér Soukup OPL Švehla. Hotová je už střecha presbytáře neboli kněžiště, po opravě věže by mělo následovat zastřešení lodi kostela.
„Zatím se neuvažuje o tom, že se kostel znovu vysvětí, ale že se tam budou konat setkání, koncerty a další kulturní akce,“ poodhalil plány do budoucna poběžovický starosta.
