Náměstek ředitele z Pyrotechnické služby Policie České republiky Miloslav Žán vysvětlil, že se v zemi na lehkoatletickém stadionu ve Skvrňanech ukrývala americká letecká puma 500 LB o délce 1 443 mm. Její hmotnost se pohybovala kolem 240 kilogramů.
„Bylo nutné pumu deaktivovat. Dříve se odvážely i se zapalovačem na bezpečné místo a až poté se deaktivovaly. Vzhledem k tomu, že během převozu mohly z různých příčin explodovat, deaktivují se nyní přímo na místě nálezu. V případě té plzeňské, kdy se hmotnost trhaviny pohybovala kolem 120 kilogramů, bylo nutné minimalizovat škody. Proto muselo být evakuováno širší okolí nálezu,“ vysvětlil Žán.
Následky exploze by byly tragické. Střepiny se mohou rozlétnout až do vzdálenosti 800 metrů a následuje tlaková vlna. Ta má ničivé účinky na lidské zdraví, například na plíce.
V lepším případě napáchá pouze škody na majetku - rozbije okna, způsobí popraskání zdí domů.
Pro samotné pyrotechniky, kteří s pumou manipulovali, by případná exploze byla fatální. Nezachránil by je ani železný skafandr.
Fotogalerie |
K nálezu nejprve přijel jeden pyrotechnik, posléze byl na pomoc přivolán z Teplic druhý, zkušenější, který se s podobným typem bomb už setkal.
„Vždy se pracuje ve dvou. Doba, po kterou trvala deaktivace dvou zapalovačů - dnového a hlavového, trvala čistého času 60 minut,“ upřesnil Žán.
Z kilometrového okruhu bylo evakuováno kolem 20 tisíc lidí. Manévry začaly před 17. hodinou.
Někteří lidé odjeli k příbuzným, jiné odvezly autobusy do pěti evakuačních center - do škol, tělocvičen nebo do DEPO2015. Zpět domů se lidé mohli vrátit před devátou hodinou večer.
V Plzni evakuovali stovky lidí kvůli nálezu pumy (29. 5. 2019)
29. května 2019 |
„Lidé byli překvapení, když se dozvěděli, že se hned musejí evakuovat. Na něco takového nejsou připravení, ale naprostá většina z nich na výzvy okamžitě pozitivně reagovala, za což jim patří dík. Kontaktovali nás i lidé, že v evakuované zóně mají příbuzné, kteří špatně chodí, špatně vidí, co mají dělat. Po dobu evakuace jsme jim umožnili za nimi jet, a pak zároveň kontrolovali, jestli i s imobilními lidmi také vyjeli,“ popsal plzeňský policejní ředitel Michal Krejbich.
Krizový štáb zapojil také Diecézní charitu Plzeň. Ta pro evakuované do DEPO 2015 zajišťovala občerstvení. „Ale i psychickou podporu,“ dodala Lada Vajnerová z krizového týmu Diecézní charity Plzeň s tím, že právě na tomto místě nakonec lidé museli dočasně zůstat jen třicet minut.
Letecká puma LB General Purpose
|
Kvůli bombě byla uzavřená Vejprnická ulice, a to už od křižovatky s Domažlickou, Tylovou a Přemyslovou ulicí. Motoristé mířící z Plzně na Cheb a Domažlice proto museli objížďkou.
Veškerý provoz z centra směrem na Křimice, Skvrňany nebo Zátiší a Novou Hospodu policisté odkláněli na Bory. Téměř tříkilometrová kolona, která popojížděla jen velmi pomalu, se vytvořila z Karlova až ke kruhovému objezdu u Makra.
Pyrotechniků, kteří mají specializaci na munice, pracuje v České republice čtyřicet. Plzeňskou pumu odvezli do pracoviště v Příbrami a poslouží k jejich dalšímu výcviku.
Podle Žána středeční náhodný nález letecké pumy během výkopových prací není ničím neobvyklým. Jen za loňský rok jich v celé České republice zajišťovali 52. V Plzni byla pětisetlibrová puma naposledy objevena při opravách seřazovacího nádraží u teplárny v Doubravce v roce 2017.
Do posledního bombardování bylo vysláno 307 letadel
Plzeň byla na území Protektorátu nejvíce bombardovaným místem, její historie pamatuje přes deset náletů. Hlavním cílem byla Škodovka, zásobující německou armádu, nálety také směřovaly na bývalé letiště na Borech a na hlavní a seřaďovací nádraží.
Poslední nálet se zaměřením na Škodovku a Bory se uskutečnil 25. dubna 1945. A právě z tohoto dne pravděpodobně bomba nalezená ve Skvrňanech pochází.
Mapa oblastí v Plzni postižených leteckým bombardováním. Vznikla na základě leteckých snímků pořízených v lednu 1946.
„Hypoteticky se odhaduje, že každá desátá svržená bomba nevybuchla. Při posledním náletu na Škodovy závody vzlétlo 307 bombardérů, z toho do cíle doletělo 276 letadel. Každé z nich mělo deset bomb. Teoreticky to bylo celkem 2 760 bomb a pokud každá desátá nevybuchla, v zemi se jich stále ukrývá kolem 280,“ domnívá se historik Karel Foud.
Vítězslav Kryštof, který se až do roku 2016 zabýval pyrotechnickým průzkumem v Plzni, tvrdí, že v současnosti nejsou majitelé pozemků povinni si tento průzkum zajistit. „Do Sametové revoluce byla tato povinnost ve vyhlášce zakotvena, pak se to ale změnilo a zůstalo pouze doporučení,“ vzpomíná Kryštof.
Pyrotechnici v Plzni zlikvidovali leteckou pumu (30. 5. 2019)
29. května 2019 |
