Nadšenec odhaluje příběhy jmen z náhrobků, učí se kvůli tomu hebrejsky

  7:44aktualizováno  7:44
Václav Fred Chvátal spolu s dobrovolníky a odborníky upravuje a dokumentuje židovské hřbitovy zejména v Plzeňském kraji. Přes náhrobky se dostal i k žijícím potomkům zemřelých a kvůli práci se pustil i do studia hebrejštiny.

Václav Fred Chvátal obnovuje náhrobek na jednom ze židovských hřbitovů. | foto: archiv V. Chvátala

Když Václav Fred Chvátal poprvé viděl židovský hřbitov v Pořejově na Tachovsku, odhadoval počet náhrobků na pětatřicet. Stejně jako o několik let dříve historik Jiří Fiedler.

„Všude byly kopřivy a křoví, náhrobky byly porostlé maliním. Po rekonstrukci nám ale jejich počet vzrostl na 76,“ popisuje Chvátal. Obdobná byla podle něj situace i na ostatních židovských hřbitovech.

Jen v Plzeňském kraji jich lze nalézt 62, v celé republice pak kolem 350. A na obnově zhruba poloviny z nich se Chvátal nějakým způsobem podílel, minimálně tím, že zpracoval plán hřbitova.

Václav Fred Chvátal nastoupil do tachovského Muzea Českého lesa v roce 2002. Měl tu zůstat jen rok, věnovat se měl dokumentaci tamních sídel.

„Během té doby ale za mnou přišel jeden externí spolupracovník muzea s tím, že se začíná dávat dohromady databáze židovských hřbitovů a že bychom se k tomu mohli přidat,“ vzpomíná na počátky zevrubné práce.

Původní plán byl vlastně „jen“ zjistit, kolik takových hřbitovů ve svém okrese mají, v jakém jsou stavu, a nafotit je. Brzy se však rozjel kolotoč, z něhož už lze stěží vystoupit.

Nadšenci totiž začali hřbitovy postupně rekonstruovat. „To znamená vzít do ruky křovinořez a motorovou pilu a začít prořezávat. Je to hodně rozmanitá práce,“ směje se Václav Fred Chvátal. Kromě samotného prořezávání se také postupně čistily náhrobky, zejména kartáči.

Chvátal přiznává, že v první fázi jemu i dobrovolníkům, s nimiž pracoval, chyběly zkušenosti. Dnes už je to jiné, dokáží si troufnout na složitější zásahy. Spolupracují také s Federací židovských obcí, která je správcem zmíněných hřbitovů, a díky tomu se daří získávat i dotace na větší opravy.

„Pokud nestačí náhrobek očistit kartáčem, je třeba odborný restaurátorský zásah. Používá se agresivní látka a v takovém případě se pak tímto způsobem upraví celý hřbitov, ne jen jeden náhrobek,“ osvětluje Chvátal.

Se svým minitýmem, který kromě příležitostných dobrovolníků čítá jednu kolegyni z muzea, mapuje hřbitovy v Plzeňském, zčásti i v Jihočeském nebo Středočeském kraji. Občas ale „zabrousí“ i mimo tuto oblast.

Od náhrobku k potomkům

Nad mapou ukazuje, v jaké fázi dokumentace jednotlivé hřbitovy jsou.
Tečky červené mají hotovou mapu, následují žluté, zelené až po modré, u nichž je hotová už i evidenční tabulka s podrobnými informacemi o náhrobcích: jejich číslo, jméno pochovaného, případně jméno jeho otce nebo manžela, datace úmrtí podle židovského kalendáře, ale i další poznámky, odkud člověk pocházel.

„A ty růžové? To už je nejvyšší meta, to je opis textů na náhrobcích, včetně jejich překladu,“ říká Václav Fred Chvátal.

Ač se Chvátal o exotické jazyky zajímal už v minulosti, na hebrejštinu si dlouho netroufal. Změnilo se to až v souvislosti s jeho prací. Dnes překlady hebrejštiny opatřuje i poznámkami, odkud konkrétní texty pocházejí.

„Na Tachovsku, kde jsme začínali, už jsme v téhle fázi u většiny hřbitovů,“ pochvaluje si Chvátal a dodává, že ve zbytku kraje je pak většina hřbitovů buď „zelená“ nebo „modrá“.

Fotogalerie

Václav Fred Chvátal si vybavuje i zajímavé příběhy ze své praxe. Překvapený například byl, když za ním do tachovského muzea před třemi lety přijela přibližně šedesátiletá dáma z Floridy, Diane Lyon Wead.

„Našla knížku po svém zřejmě prastrýčkovi, který učil hebrejštinu na dvou univerzitách v Cambridge a Oxfordu, a v ní zjistila, že měl kořeny v Chodové Plané. Aniž měla jakékoliv zkušenosti, vydala se přímo tam,“ popisuje Václav Fred Chvátal.

Na místním hřbitově nezjistila nic. A když se obrátila na starostu, dal jí tip přímo na Chvátala. „Přijela za mnou a já tam náhodou byl,“ kroutí nevěřícně hlavou.

Diane Lyon Wead má dnes svůj rodokmen důkladně zpracovaný, jezdí i na genealogické konference. „Jen náhrobek jejího předka jsme v Chodové Plané bohužel nenašli,“ lituje Chvátal.

V kontaktu je i s dalšími rodinami, které pocházely odsud. Dnes žijí v Austrálii, Švédsku, ale třeba i ve Venezuele nebo Ekvádoru. „Je úžasné, jak se přes náhrobky dostanu k žijícím potomkům,“ svěřuje se Václav Fred Chvátal, který už má v hlavě spoustu dalších plánů na opravy hřbitovů.

Pomáhat by měl v budoucnu třeba i v Bavorsku. Ostatně už v letech 2007 až 2010 dokumentoval židovské epitafy ve Finsku.

Nejčtenější

Unikátní případ: Limberskému hrozí trest za zesměšňování Tvrdíka

Plzeňský obránce David Limberský se drží za hlavu poté, co na Realu Madrid v...

Plzeňský fotbalista David Limberský už měl po sezoně a začínal dovolenou. Teď mu hrozí trest za následné výroky na...

Herec Skamene získal pole a louky na Tachovsku jako restituční náhradu

Roman Skamene

Herec Roman Skamene a jeho příbuzná jsou definitivně vlastníky sedmi hektarů pozemků u dálnice D5 na Tachovsku, které...

Chovanec už nechce být poslancem, vadí mu podpora ČSSD současné vládě

Milan Chovanec (ČSSD)

Bývalý ministr vnitra Milan Chovanec se vzdá poslaneckého mandátu. Ze Sněmovny chce odejít do konce března po sjezdu...

Žena nechala stopaře v autě a odešla nakoupit. Muž mezitím odjel pryč

Zastavit stopaři se řidičce jedoucí ze Svitav do Litomyšle nevyplatilo....

Domažličtí policisté pátrají po stopaři, kterého svezla čtyřicetiletá řidička. Muž zřejmě působil značně věrohodně,...

Muž vyhrožoval školce kvůli panence tmavé pleti, u soudů nepochodil

Každá panenka má nějaký rys, který ve společnosti vede k diskriminaci.

Ústavní soud odmítl stížnost muže, který byl stíhaný za to, že napsal anonymní e-mail ředitelce školky kvůli panence v...

Další z rubriky

Obyvatelé Radčic půjdou k referendu kvůli silničnímu napojení na okruh

Obyvatelé Radčic se budou 9. března v referendu vyjadřovat k plánované stavbě...

Lidé žijící v městském obvodu Plzeň-Radčice dostanou 9. března příležitost vyjádřit se k plánované stavbě komunikace,...

V plzeňské fakultní nemocnici budou operovat roboti, ale až za pár let

Marek Babjuk, přednosta urologické kliniky pražské Fakultní nemocnice v Motole,...

Část pacientů podléhá vábení robotické chirurgie a před Fakultní nemocnicí v Plzni dává přednost ošetření v Praze. V...

Po nárazu vyletěl z auta motor, řidička vyvázla s lehčím zraněním

Při nehodě na Domažlicku narazila řidička do stromu a z auta vylétl motor. Žena...

Na Domažlicku dopoledne havarovala dvaapadesátiletá žena. Při předjíždění se střetla s kamionem, sjela ze silnice a...

Najdete na iDNES.cz