Hana Holeštová z Drozdovic se do rodinného domu, ve kterém bydlela její babička, v řadové zástavbě v této prostějovské městské čtvrti přestěhovala zhruba před 25 lety. Dvorek je vydlážděný velkými plochými kameny, jeden z nich dokonce slouží jako vstup do kurníku.
O pár let později jí soused řekl, že dlažba, kterou obyvatelé domu používají dlouhé roky, je tvořena náhrobky ze židovského hřbitova, který v Prostějově zanikl během druhé světové války.
„Cítím se divně, když po dvoře chodím. Náhrobky by měly být vráceny, kam patří,“ svěřuje se žena.
V Prostějově a okolí to v letošním roce není jediný případ, kdy se podařilo ztracené židovské náhrobky objevit. Další se našly v Seloutkách, Sněhoticích, Držovicích nebo v Žešově. Jsou z nich sklepy, zídky nebo se jen tak povalovaly někde v koutech.
V Prostějově bylo jedno z největších židovských ghett na Moravě a podle dobových záznamů bylo na zdejším židovském hřbitově, který vznikl začátkem 19. století, téměř dva tisíce náhrobků.
Zpráva o prostějovských náhrobcích díky agentuře obletěla svět
Zpráva o drozdovickém nálezu, kterou před pár dny uveřejnila americká tisková agentura AP, obletěla celý svět. V tisku a na webových stránkách vyšlo na pět set článků mimo jiné v prestižních New York Times, Washington Post, Chicago Tribune, San Francisco Chronicle, britském Daily Mail nebo izraelském Haarec.
Hana Holeštová jen matně tuší, jak se asi padesátka židovských náhrobků dostala až na její dvůr.
„Nevím to přesně, ale když se židovský hřbitov rušil a také později po válce se náhrobky prodávaly. Myslím, že se k nim dostal děda nebo praděda. Dnes bychom byli rádi, kdyby se sem mohla dát jiná dlažba. Ale nebude to jednoduché, protože jsou dost nízko v zemi. Nyní jednáme s lidmi, kteří pátrání po náhrobcích organizují,“ vysvětluje Holeštová.
Koordinátorem je bývalý předseda Židovské obce v Praze Tomáš Jelínek.
„Celý projekt inicioval v roce 2013 filantrop Louis Kestenbaum z USA, když na místě starého židovského hřbitova v Prostějově instaloval repliku náhrobku rabína Jehošui Horowitze. Naším hlavním cílem je vysvětlit široké veřejnosti historii místa a okolnosti jeho zničení v roce 1943. V době holokaustu se i hřbitov stal obětí tehdejší antisemitské politiky,“ vysvětluje Jelínek.
Objevené náhrobky či jejich úlomky darovalo zatím šest rodin
Výzvu k hledání ztracených židovských náhrobků uveřejnil v médiích. „Je úžasné, kolik lidí reagovalo,“ řekl. Objevené náhrobky či jejich úlomky darovalo zatím šest rodin z Prostějova a okolí.
„S majiteli nemovitosti v Prostějově, kteří mají na dvoře asi padesát téměř celých náhrobních kamenů, nyní jednáme. Jeden pán nás dokonce nechal na dvoře rozebrat kus zdi, a mohli jsme si tak odvézt dva kontejnery kamenů, které jeho děda použil ke stavbě sklepa,“ popisuje Jelínek. Šlo o nález z prostějovské městské části Žešova.
Znovunalezené náhrobky |
Majitel David Hanousek neměl s vrácením náhrobků problém. „Nemám zájem tomu jakkoliv bránit,“ řekl.
Židovské ghetto v Prostějově patřilo k největším na Moravě. V polovině 19. století zde žilo kolem 1 860 obyvatel, sčítání z roku 1930 zaznamenalo 245 bytů v šedesáti domech a 1 442 prostějovských Židů.
Žil zde například spisovatel Stefan Zweig a v Prostějově se také narodil světoznámý filozof Edmund Husserl, jehož příbuzní byli pochováni na zdejším židovském hřbitově. Ten vznikl v roce 1801 v místech před současným reálným gymnáziem v Prostějově.
1 924 náhrobních kamenů odkoupili kameníci a rozebrali lidé
Za druhé světové války ale nacisté hřbitov zlikvidovali a většinu obyvatel ghetta poslali do koncentračních táborů. Do Prostějova se vrátil jen zlomek.
„Prostějovské ghetto bylo velmi důležité i jako duchovní centrum, protože zde působili významní rabínové, například Rabbi Zvi Horowitz. Jak zanikl hřbitov, přesně nevíme. Materiály končí rokem 1943 a pak už záznamy nejsou. Část náhrobků se použila znovu a odkoupili si je kameníci a část si rozebrali lidé. Víme o tom, že se tak dělo i po válce. Náhrobků bylo celkem 1 924,“ vysvětluje historička z Muzea a galerie v Prostějově Marie Dokoupilová.
Ke každému jménu na objevených náhrobních kamenech se nyní v matrikách a dobových dokumentech snaží dohledat podrobnosti. Ve Sněhoticích se třeba našel náhrobek ročního dítěte, v Drozdovicích byly zase náhrobky významné prostějovské židovské rodiny Hamburgerů, která měla ve městě sladovnu.
Náhrobek Juli Rosenthal, která zemřela v roce 1852, pak ukázal, že podle rakouských zákonů sice žena zemřela svobodná, ve skutečnosti však byla po tajném židovském obřadu vdaná.
„Dá se dohledat, kde se tito lidé narodili, kde bydleli a kde žili. Dá se zjistit jejich příběh. U Kathariny Hamburgerové se například dochovala báseň, která vypráví o tom, že smrt pro ni vlastně byla vysvobozením. Měla nějaké poranění páteře a celý život trpěla velkými bolestmi. Zemřela v padesáti letech,“ říká Dokoupilová.
Tomáš Jelínek chce v aktivním hledání náhrobních kamenů pokračovat ještě asi rok.
„Napravit historickou křivdu by se nikdy nemohlo podařit bez aktivní pomoci místních lidí. Chceme, aby se starý židovský hřbitov, kde bylo pohřbeno na dva tisíce obyvatel Prostějova, opět dostal na duchovní mapu města,“ nastínil.
„Mnohé ostatky pochovaných i přes různé stavební zásahy dodnes zůstaly na svém původním místě. O architektonickém řešení bychom měli začít jednat s městem Prostějov v příštích týdnech. Náklady na vybudování se zavázal uhradit Louis Kestenbaum z USA,“ dodal Jelínek.
