„Paní doktorko, pošlete mi recept na Erdomed. Mají ho v Maxu. Ale pospěšte si, na skladě totiž mají jen deset balení.“ I takové telefonáty svých pacientů v poslední době v souvislosti s nedostatkem některých léků zažívá šéfka Sdružení praktických lékařů na Domažlicku a domažlická praktická lékařka pro děti a dospělé Věra Ghattasová.
„Včera jsem napsala tři recepty na penicilin a v souvislosti s třetím pacientem, který lék potřeboval, mi volali z lékárny, že v celých Domažlicích už penicilin není, ať předepisuji jiná antibiotika,“ uvedla lékařka a posteskla si, že za těchto podmínek se lékařům velmi těžce pracuje.
Když má plnou čekárnu, pacienty prý informuje, že nemůže obvolávat všechny lékárny ve městě, jestli předepisovaný lék mají. Lidi prosí, aby šli do chodby před čekárnu a zavolali si do lékáren sami. Předejdou tak situaci, že tam přijdou s receptem a preparát na skladě nebude.
„Pak mi lékárníci volají zpátky, co mají dát místo předepsaného léku,“ přiblížila Ghattasová. Na otázku, jestli by lékárníci nemohli lék sami nahradit jiným, odpověděla, že ne. „Neznají diagnózu, navíc za léčení zodpovídám já,“ dodala.
U antibiotik musí lékárníci improvizovat
Jak potvrdil šéf okresního sdružení lékárníků České lékárnické komory na Domažlicku a Tachovsku a lékárník z Domažlické nemocnice Rostislav Sladký, u antibiotik se musí improvizovat. „V-Penicilin, základní penicilinové antibiotikum na streptokokové angíny, na které funguje nejlépe už 40 let, v tuto chvíli není. Občas přijde nějaké balení, ale je hned pryč. Lék se nahrazuje špatně, dává se Augmentin nebo Amoksiklav, oba ale také nejsou. Vydáváme tedy to, co máme a co je alespoň trošku vhodné,“ vylíčil Sladký.
Situace podle něj není v takové fázi, že by lékárny v kraji neměly žádná antibiotika. „Musíme ale neustále komunikovat s lékaři, říkat jim, co zrovna máme na skladě, co nemáme a co jsme schopni nahradit,“ přiblížil. „Zatím nikdo není ohrožený na životě. Vždycky najdeme nějakou alternativu, abychom dokázali zdravotní stav vyřešit,“ dodal Sladký.
Problémem podle něj ale je, že se kvůli nedostatku předepisují takzvaná širokospektrální antibiotika, která působí vůči většímu množství bakterií, a zbytečně tak zatěžují organismus. „Navíc do budoucna zvyšujeme riziko bakteriální rezistence, kdy bakterie budou vůči léku odolné neboli antibiotika přestanou fungovat,“ posteskl si.
K výrobě léků chybí základní ingredience
Názor, že by byl nedostatek antibiotik způsobený tím, že je lékaři předepisují zbytečně i proti virózám, na které nefungují, Ghattasová odmítla. „Takovou situaci, která je dnes v oblasti léků, jsme ještě nezažili. Jisté ale je, že nedostatek antibiotik není způsobený tím, že by se jich víc spotřebovalo. Naopak si myslím, že stále více lékařů se snaží léčit bez antibiotik a provádět osvětu,“ sdělila s tím, že její pacienti respekt k antibiotikům mají.
„Maminky s dětmi ke mně nechodí pro antibiotikum, ale chodí se sem přesvědčit, že je dítě nepotřebuje. A jsou rády pokud ne,“ popsala lékařka s tím, že tomuto stavu ale předcházela dlouhodobá mravenčí práce s pacienty a jejich edukací. Hlavním argumentem v boji proti zbytečně předepisovaným antibiotikům je podle Ghattasové fakt, že tyto léky mají vedlejší účinky a mohou poškodit imunitní reakce. Mohou také vyvolat střevní potíže, průjmy.
„Hlavním argumentem je to, že když antibiotika bude pacient opravdu potřebovat, například když bude mít nějaký těžký bakteriální zánět, nebudou zabírat, pokud je dříve bral zbytečně,“ dodala.
Sladký vysvětlil, že k výrobě léků chybí nějaká základní ingredience, kterou produkuje jedna nebo dvě firmy na světě. „Když pak nastane technologický výpadek, v nesnázích je třeba 60 procent celosvětové produkce,“ nastínil Sladký. „Je to chyba EU, že se spolehla na levnější preparáty nebo ingredience do léků z Číny, která si jejich výrobou znečišťuje prostředí. My si ho sice neznečišťujeme, ale doplácíme na to nedostatkem léků,“ konstatovala Ghattasová.
Místo antibiotik ležet v posteli a vypotit se
Pozitivní zprávou podle Sladkého je, že už do lékáren dorazily Nurofen sirupy pro děti. Paralen, Nurofen a Panadol čípky pro nejmenší děti zatím ale stále chybějí.
Sladký v té souvislosti upozornil na to, že obecně většina českých pacientů řeší svoje zdravotní trable primárně polknutím tablety nebo sirupu. „Přitom kdyby například zůstali doma v posteli a vypotili se, léky by nepotřebovali,“ míní lékárník, podle kterého také spousta maminek dává přípravky na teplotu i v případě, že dítěti naměří 37,5 stupně, což je nesmysl.
„Namístě jsou ve chvíli, kdy má dítě horečku nad 39 stupňů, kdy právě kvůli horečce hrozí riziko křečí. Navíc u dětí může teplota na dva dny vyletět, pak klesne a vše je zase dobré,“ popsal.
