V areálu na Světovaru měl vzniknout městský archiv a kulturní fabrika, využitelná i v rámci projektu Plzeň 2015 - Evropské hlavní město kultury. Co dál s projektem za čtvrt miliardy? O tom bude jednat město ihned poté, co bude ustaveno nové zastupitelstvo. Je možné, že by se realizovala pouze jeho část.
„Řekl bych, že není reálné uskutečnit původní projekt bez dotace. Je třeba hledat nějaké řešení, jak objekt konzervovat, domluvit se s dodavatelem na dalším postupu a případně najít nové možnosti jeho využitelnosti,“ uvedl budoucí primátor Martin Zrzavecký z ČSSD, který by rád získal dotaci z jiných zdrojů.
Na Světovaru by podle něj mohl vzniknout například městský pivovar, čímž by se objekt vrátil ke svému původnímu využití. Další možností je kreativní inkubátor. Ten byl i součástí plánované kulturní fabriky.
Martin Baxa, předseda správní rady společnosti Plzeň 2015 a dosluhující primátor, slíbil, že město udělá vše pro to, aby se areál zasanoval, ideálně z evropských dotací z dalšího programového období.
Stejně jako Martin Zrzavecký, i on zmiňuje kreativní inkubátor. Na ten by se podle něj mělo podařit peníze získat. „Přesný plán ale v tuto chvíli na stole není, je to jeden z úkolů nového vedení města,“ říká Baxa.
A upozorňuje na to, že úpravy areálu na Světovaru spojené s likvidací nebezpečného dehtu v izolacích už stály desítky milionů korun. „Budova je památkově chráněna a nepřipadá v úvahu, aby byla zdemolovaná,“ konstatuje Martin Baxa s tím, že prostory by se podle něj hodily pro městský archiv.
V areálu se měla odehrávat část projektu Evropského hlavního města kultury. Společnost Plzeň 2015 kvůli zdržením v rekonstrukci začala už před několika měsíci hledat náhradní řešení.
Velká část programu se uskuteční v bývalém dopravním depu v Cukrovarské ulici, část v prostoru Papírny. „Abychom udrželi depo ve slušném provozuschopném stavu pro rok 2015, znamená to investovat sem řádově miliony,“ vypočítává Baxa a dodává, že se v žádném případě nejedná o celkovou rekonstrukci.
Rekonstrukce Světovaru byla vyčíslena zhruba na 250 milionů korun, město mělo přispět částkou zhruba 140 milionů. Dalších 40 milionů si vyžádala likvidace nebezpečného materiálu, ty už město zaplatilo.
