Úsek klatovského přivaděče za plzeňskou věznicí se motoristům otevřel v prosinci 2011. Po čtyřech letech se ale středová svodidla oddělující jízdní pásy začala propadat a ve směru na Klatovy poklesla i vozovka v rychlém jízdním pruhu.
„V podzemí je štola, o které při stavbě silnice nikdo nevěděl. Později se navíc ukázalo, že je kolem ní i neúnosný materiál. To způsobilo, že se komunikace začala propadat. Problém je osm metrů pod povrchem,“ popsal vedoucí provozní úseku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v Plzni Michal Syřínek.
ŘSD první propadání reklamovalo u firem, které přivaděč stavěly. „Zhotovitel vše opravil, ale situace se opakuje. Znovu dosypat a udělat vozovku nemá cenu, musíme přijít na kloub tomu, co problém způsobuje,“ řekl v březnu 2016 Zdeněk Kuťák, pověřený šéf plzeňského pracoviště ŘSD.
Správci přivaděče se tehdy podívali speciální kamerou do míst propadů, technici se s ní dostali až do tajemné sloje.
„Je to kamenná štola. Kamera ukázala, že se jí už někde i propadl strop. Nevíme, odkud a kam vede, proč byla vytvořena, k čemu měla sloužit. V žádných mapách není zanesená,“ uvedl tehdy Kuťák k podzemní chodbě, která vede hluboko pod silnicí
Nad místem propadu mohl vzniknout i nový mostek
Dokud nebyl hotový komplexní posudek propadů, silničáři vozovku několikrát dorovnali pruhem asfaltu. Pak ale kvůli bezpečnosti správci na komunikaci snížili v problémovém úseku rychlost a později svedli dopravu jen do pomalých jízdních pruhů.
Teď je směr od Klatov a dálnice D5 do Plzně zcela uzavřený a doprava obousměrně vede několik stovek metrů po druhé polovině komunikace.
Michal Syřínek řekl, že se silničáři při hledání způsobu odstranění problému rozhodovali mezi dvěma variantami. „První byla vybudovat nad problémovým místem přemostění, druhá vše zpevnit. My jsme se rozhodli pro druhý způsob. Jen připomínám, že štola je osm metrů pod povrchem. Proto se nyní dělají dvanáct metrů hluboké vrty, které se vyplňují zhutněným štěrkem. Není tam použitý žádný beton. Práce na opravě problémového místa budou pokračovat i v příštím roce,“ vysvětlil Michal Syřínek.
Na rozdíl od jiných staveb v kraji, kde například za plného provozu budují kruhové křižovatky na silnicích první třídy, není na přivaděči dopad na dopravu tak velký.
Oprava silnice za věznicí |
„Práce provádíme na polovině čtyřproudé komunikace, doprava je tak obousměrně převedena do její druhé poloviny,“ dodal Syřínek.
Před výstavbou přivaděče v tomto místě nikdo nezaznamenal jakékoli propadání povrchu.
Stavbaři ale na podobné neznámé chodby a průduchy v Plzni narážejí poměrně často. Jsou to zejména nikde nezakreslená stará vedení elektřiny nebo kanalizací. Při rekonstrukci Riegrovy ulice v centru Plzně propad komunikace odhalil starou větrací štolu.
