Letos budou dělníci opravovat část v pravém pásu mezi 124. a 136. kilometrem, tedy od čerpacích stanic u Málkovic na Tachovsku až k Mlýnci ve směru do Německa, a pak poslední sedmikilometrový úsek dálnice od Svaté Kateřiny na hranici s Německem.
„Mikrotrhliny vznikají po 10 až 15 letech provozu v místech, kde se povrch cementobetonové dálnice při výstavbě zdrsňoval tažením juty,“ řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl.
Právě touto technologií stavební firmy zdrsňovaly definitivní povrch betonové části dálnice mezi Plzní a Rozvadovem, která byla zprovozněná v listopadu 1997. Tehdy to byla technologie používaná ve většině evropských států.
Šéf Sdružení pro výstavbu silnic Petr Svoboda potvrdil, že malé mikrotrhliny se dají opravit.
„Pokud jsou už velké, musí přijít na řadu totální rekonstrukce cementobetonové vozovky. Zdrsňování svrchní vrstvy cementobetonové vozovky je důležité kvůli protismykovým vlastnostem povrchu,“ vysvětlil Svoboda. Členy Sdružení pro výstavbu silnic jsou desítky stavebních a projekčních firem.
Zatímco dříve se zdrsnění provádělo tažením jutové tkaniny, dnes se na tvrdnoucí betonový povrch používají kartáče, které obnažují drobné kaménky v betonu a zároveň uzavírají povrch před vsakováním vody.
„Tuto technologii použili stavbaři loni při rekonstrukci dálnice D5 mezi Heřmanovou Hutí a Ostrovem u Stříbra ve směru na Rozvadov,“ uvedl ředitel kontroly kvality staveb ŘSD Jiří Hlavatý.
„Technologie takzvaného vymetaného betonu se používá až v posledních letech. Důležité je, že do svrchní vrstvy cementobetonových vozovek se může používat jen speciálně vybírané kamenivo, které splňuje potřebné protismykové vlastnosti. Lokalit, ve kterých se získává, je v České republice jen několik, materiál se proto musí dovážet na větší vzdálenosti,“ vysvětlil Svoboda.
ŘSD loni zpracovalo novou metodiku údržby dálnic s betonovým povrchem.
„Po konci záruky u cementobetonové komunikace se kontroluje její nasákavost vodou. Pokud hodnota překročí stanovenou hranici, aplikuje se na ni impregnace. Snažíme se prodloužit životnost vozovky z cementobetonu na 30 let, ale bavme se o 40 letech. Pokud budeme dostatečně udržovat vozovku a ještě zaručíme, že se už při výstavbě prodlouží zrání použité směsi, je to právě ten potenciál pro prodloužení životnosti,“ vysvětlil Hlavatý.
Stavitelé dálnic nyní v některých úsecích zkoušejí používat do směsi mírně upravený cement a přidávají k němu vysokopecní strusku.
Právě to by podle Hlavatého mělo po uložení betonové směsi zajistit pomalejší vyzrávání, beton nemá tak vysokou teplotu a snižuje se tak i pnutí uvnitř vznikající betonové desky.
Jiří Hlavatý doplnil, že po dobu vyzrávání potřebuje beton kvalitní ošetřování, aby pak vydržel desítky let stále stoupající provoz na dálnicích.
Do pěti let chtějí správci dálnice opravit všechny mikrotrhliny na 62 kilometrů dlouhém úseku D5 mezi Plzní a Rozvadovem (více čtěte v článku Dálnice D5 z Plzně do Německa je popraskaná, opravy potrvají pět let).
D5 je popraskaná, opravy potrvají pět let (14. února 2019)
14. února 2019 |
