V plzeňské fakultní nemocnici se s Crohnovou chorobou léčí na osm desítek dětských pacientů. Neprospívají, často nerostou, většinu z nich trápí teploty a především průjmovitá onemocnění. Právě jim by měla nová aplikace pomoci. Na financování jejího vývoje se podílí i hnutí Na vlastních nohou - Stonožka.
„Aplikace by měla v první fázi především shromažďovat klinická i epidemiologická data o pacientech, které léčíme. Konkrétně třeba průběh jejich nemoci, frekvenci návštěv nebo to, po jaké době potřebují intenzivnější léčbu,“ vysvětluje Jan Schwarz, lékař Dětské kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.
Crohnova choroba je nevyléčitelné chronické zánětlivé onemocnění různých částí trávicího traktu, které provází pacienty celý život a má kolísavý průběh. U pacientů se střídají období klidu a aktivity. Počet nemocných se každoročně zvyšuje.
Díky aplikaci by se do budoucna na základě nashromážděných dat dalo například zjistit, zda se pacienti vyžadující intenzivnější léčbu liší od těch ostatních, a to jak laboratorně, geneticky či tělesnými charakteristikami.
„Díky tomu by bylo možné predikovat u nových pacientů, zda bude průběh jejich onemocnění závažnější, nebo po jak dlouhé době se při určité kombinaci léků dají udržet v takzvané remisi, tedy fázi bez akutních příznaků nemoci,“ vysvětluje Jan Schwarz.
V minulosti například zaznamenal, že v jednu dobu pocházela až polovina nových pacientů ze stejné lokality, konkrétně z okolí Stříbra. Na příčinu se nepřišlo, i v takových případech by podle něj nový nástroj mohl pomoci. Ze shromážděných epidemiologických dat by se daly snáze vyvodit nějaké závěry.
Za dobu svého působení má gastroenterologická poradna nasbírané informace zhruba o 250 nemocných, ne u všech jsou však informace tak podrobné jako u těch stávajících. Nicméně jako základ aplikace by měly postačovat.
„Prvním úkolem je tuto prospektivní databázi vytvořit a shromáždit jak laboratorní výsledky, tak všechny další podstatné údaje,“ konstatuje Jana Klečková z centra NTIS. V budoucnu by pak už měla vznikající aplikace využívat dostupných (anonymizovaných) informací z nemocničního systému o všech pacientech, nových i stávajících.
Výzkumníci poté pomocí statistické analýzy a algoritmů vytvoří prediktivní modely, které najdou určité vzorce či závislosti. „V objemu dat by se mohly jisté parametry ukázat jako významné. Pomocí metod takzvaného dolování dat se budeme snažit nalézt dosud neznámé vztahy, které v běžném procesu mohou zůstat skryté. Může se projevit například souvislost s místem bydliště nebo s některým z dalších sledovaných atributů,“ osvětluje Klečková a dodává, že díky tomu by bylo možné léčbu malých pacientů zlepšit.
Další databáze vzniká v motolské nemocnici
Vytvoření modelů bude vyžadovat specifický přístup, každý pacient má jiné charakteristiky, i léčba je mu šita přímo na míru. Zatímco některý si vystačí s bazálními léky, jiný potřebuje kortikoidy nebo jiné léky potlačující vlastní imunitu. V nejzávažnějších případech se využívá biologické léčby.
„Neví se úplně přesně, co Crohnovu chorobu způsobuje. Některé z teorií mluví o vlivu zevního prostředí, další o genetické výbavě,“ říká Jan Schwarz a dodává, že vzniklé záněty jsou zřejmě na autoimunitním podkladě.
Může je způsobovat určitý podnět, který by zdravému člověku pravděpodobně neuškodil. „Pravděpodobně v tom hraje roli střevní mikrobiom (dříve se používal termín mikroflóra, pozn. red.), který přestávají pacienti tolerovat,“ osvětluje Schwarz. Nemoc má nejen střevní, ale i mimostřevní projevy. Postižena mohou být játra, žlučové cesty, klouby i kůže.
Zkušební verzi aplikace by chtěl pětičlenný tým Jany Klečkové dokončit do letních měsíců, na podzim plánují aplikaci spustit naostro.
Kromě aplikace pro plzeňskou nemocnici začíná pro zlepšení péče o pacienty s Crohnovou chorobou vznikat další databáze, tu vytvářejí společně s vědci lékaři z motolské nemocnice.
