Zastupitelé nejenže odmítli památkově chráněné nemovitosti koupit, ale navíc nevzali na vědomí ani obsáhlou analýzu toho, jak by se mlýny daly v budoucnu využít.
Na té zhruba rok pracovala skupina složená ze zástupců kulturních a neziskových organizací i pracovníků magistrátu. Ta chtěla s pomocí evropských dotací mlýny přeměnit na kulturně-vzdělávací centrum, takzvanou Kulturfabrik.
„Zastupitelé naši zprávu ani nevzali na vědomí. To nám přijde jako absolutní zahození celé aktivity. Část zastupitelů se s tím evidentně neseznámila,“ řekl člen skupiny František Václavík s tím, že je těžké předpovědět, co bude s areálem dál.
MF DNES se na to pokouší odpovídat pomocí tří nejpravděpodobnějších variant.
1. Město areál nakonec koupí
Pravděpodobnost: 50 %
Jako stále nejpravděpodobnější varianta se jeví ta, že nakonec si zástupci nově zvoleného vedení radnice se šéfy společnosti Goodmills dohodnou. O tom ostatně dobře svědčí i ten fakt, že vedení firmy po úterním zasedání zastupitelstva už po několikáté protáhlo lhůtu, dokdy je ochotno s městem o nákupu jednat.
„Firma nám poslala dopis, že nám počká do konce roku,“ uvedl náměstek primátorky František Brendl.
Z jeho slov je patrné, že na prahu kanceláří Goodmills nestojí zástupy investorů, kteří by se předháněli s tučnými nabídkami. Je dokonce dobře možné, že se společnost nakonec spokojí s menší částkou než zatím požadovaných 25 milionů. Ostatně už v úterý zastupitelé hlasovali o tom, že by se areál mohl kupovat za deset milionů. „Cena půjde ještě dolů,“ shodovala se část zastupitelstva.
2. Areál koupí developer
Pravděpodobnost: 35 %
Mezi členy skupiny Mlýny městu se na čtvrteční tiskové konferenci otevřeně mluvilo o tom, že areál nakonec koupí soukromý developer, který pak klidně za korunu nechá městu památkově chráněné budovy a na zbytku rozlehlé plochy postaví něco komerčního.
„Městu by pak nakonec zbylo pouze to z investičního hlediska nejméně lukrativní,“ uvedl František Václavík.
Takovou variantu ostatně připouští i zástupci vedení magistrátu. „Také máme informace o tom, že se o areál zajímají developeři. Jde o pardubickou, řekněme, finanční skupinu,“ uvedl František Brendl.
Varianta je logická v tom, že by v území mezi Labem a Chrudimkou a prakticky v parku bylo jistě pěkné bydlení. Horší to už ale je s přístupovými cestami a další infrastrukturou. Navíc na mnoha odložených pardubických projektech je dobře vidět, že trh s nemovitostmi začíná být v krajském městě poměrně přesycen.
3. Nestane se nic, areál zchátrá
Pravděpodobnost: 15 %
Ani možnost, že opuštěná památka bude další roky chátrat, nelze vyloučit. Zvláště při pohledu na areál Tesly v Kyjevské ulici nebo Masarykova kasárna. Jenže nechat zpustnout dům od architekta Josefa Gočára, to už by i na Pardubice byla příliš silná káva. Na nové zastupitele budou lidé vyvíjet tlak, aby areál využili smysluplně. Zvláště když město má v příštích letech šanci získat až tři miliardy z Unie.
„Myslím, že ani nejde o těch 25 milionů. Nejde ani o peníze, za které se areál opraví. Ty se dají sehnat od Unie. Největší problém vidím v tom, kolik bude areál město stát, až bude normálně fungovat. Na to si první musíme odpovědět,“ řekl bývalý náměstek primátorky Martin Bílek.
