Vedení kraje už proto začalo na téma depozitářů jednat i s magistrátem Pardubic. "Mlýny jsou v samém centru města a jsou nevyužité. A právě pro knihovnu je depozitář v centru mnohem výhodnější než třeba původně plánovaný v Ohrazenicích," uvedl hejtman Martin Netolický.
Výroba v Automatických mlýnech skončila loni v březnu, od té doby se na světlo dere jeden nápad za druhým, jak neobvyklou budovu využít.
Vznikla například iniciativa Mlýny městu, která navrhovala radním vybudovat z mlýnů centrum umění a vzdělávání. Navíc studenti architektonických oborů dvou univerzit vypracovali plány na využití objektu.
Jenomže mlýny stále patří původnímu majiteli Good Mills a najít kupce se nedaří, byť zájem o koupi nevyloučila ani radnice. Podle hejtmana je teď proto ideální příležitost, jak celé dění popohnat kupředu.
"Právě jednáme o využití evropských dotací do roku 2020 a mlýny jsou typický brownfield, jejichž obnovu právě evropské fondy podporují," uvedl hejtman.
Automatické Winternitzovy mlýnyPrvní pardubická stavba architekta Josefa Gočára (1880-1945) vznikla v letech 1909 a 1910 na břehu Chrudimky jako zakázka pro bratry Egona a Karla Winternitze. Architektura mlýnů je asociací babylonské Ištařiny brány. Gočár v té době zároveň projektoval lázeňský dům v Bohdanči, otevřený 1. května 1913, a kubistický palác U Černé Matky Boží v centru Prahy. Areál je tvořen obilním silem a samotným mlýnem, postaveným ze světlých a tmavých cihel, které na průčelí budov vytvářejí výrazné ornamentální vzorce. Za renesanční vzpomínku jsou označovány motivy vlaštovčích ocasů, kterými mlýny byly doplněny ve dvacátých letech. |
Dodal, že ať již koupí budovy mlýnů kdokoliv, bude nucen do jejich přestavby investovat stovky milionů. "Pokud by se tam chtěli usadit umělci nebo lidé z oblasti kultury, bylo podle nás vhodné, kdyby část objektu sloužila i jako depozitář pro kulturní instituce," dodal hejtman.
Lidé z hnutí Mlýny městu však depozitářům v historické budově moc nakloněni nejsou, byť by sklady zabraly jen malou část všech prostor. "Je jasné, že i v případě využití mlýnů pro kulturu budou potřeba nějaké místnosti jako zázemí, ale jejich využití coby depozitáře mi přijde poněkud zavádějící a pro tuto budovu nevhodné," uvedl Ondřej Teplý, člen pracovní skupiny Mlýny.
Podle něj není ani podstatný ten argument, že by kraj díky svým plánům dokázal mlýnům přinést peníze z evropských fondů. "Ano, bývají to významné částky, ale takové prostředí, jaké nabízejí Automatické mlýny, se potřebuje hledat, pozvolna nacházet, co mu vyhovuje, a ne jen okamžitě postavit a pak dodržet povinné pětileté využití," dodal Teplý.
Ale poslední slovo bude mít vedení radnice, které právě v těchto dnech bude jednat s majiteli areálu o odkupu.
"Depozitář si tak klidně umím představit, ale podstatné je, aby většina areálu byla otevřená pro lidi a plnila kulturně-vzdělávací funkci," uvedl náměstek primátorky František Brendl s tím, že o koupi mlýnů budou v září hlasovat zastupitelé. Podle některých radních by se do areálu mohla přestěhovat také divadla 29 a Exil.
